Od začátku roku 2026 začnou platit změny v pracovním právu

Změna u spoření na stáří pro rizikové profese se dotkne podnikatelů, kteří zaměstnávají osoby v tzv. 3. rizikové kategorii pro vybrané faktury rizikových podmínek. Sem spadají povolání jako jsou skladníci, stavební dělnici, nebo osoby, které obsluhují těžké stroje. Stát chce těmto zaměstnancům usnadnit odchod do předčasného důchodu a přenáší část odpovědnosti na firmy.

V čem spočívá změna? Zaměstnavatel musí za tyto zaměstnance odvádět povinný příspěvek na stáří ve výši 4 procenta z vyměřovacího základu za rozhodné období. Zaměstnanci vzniká nárok na tento příspěvek při odpracování alespoň 3 rizikových směn, tedy směn, při které většinu času zaměstnanec vykonává rizikovou práci.

Zaměstnavatelé by neměli brát tuto úpravu na lehkou váhu, jelikož ze zákona mají informační povinnost vůči všem svým zaměstnancům o tom, že mají na tento příspěvek nárok. Pokud jako zaměstnavatelé zákonnou informační povinnost nesplní, hrozí jim pokuta až 20 000 korun. Musí také dbát na to, aby zaměstnancům řádně vydali potvrzení o zaplacení příspěvku.

Podrobnosti upravuje zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů, který vstupuje v účinnost od 1. ledna 2026.

Optimalizace mzdy končí

Salary swap byl oblíbený nejen mezi zaměstnavateli, ale i mezi zaměstnanci. Jednalo se o situaci, kdy se zaměstnanec místo části své mzdy získal jiné naturální benefity, například poukázky na sport, potraviny či knihy. Salary swap byl daňově výhodný pro zaměstnavatele i zaměstnance.

Od začátku příštího roku je nicméně tomuto benefitu konec. Nově bude platit, že pokud budou benefity poskytovány formou snížení mzdy, nebudou již daňově zvýhodněné a budou se danit stejně jako běžná mzda.

To však pro zaměstnavatele neznamená, že musí benefity zrušit úplně. Pokud jako zaměstnavatel poskytujete benefity nad rámec mzdy, tedy jako bonus navíc bez snižování základu, tak tyto benefity zůstanou i nadále osvobozeny od daně.

Jednotné měsíční hlášení: Konec papírování?

Touto změnou se stát snaží výrazně zjednodušit administrativu, protože zaměstnavatelé dosud museli každý měsíc odesílat až 25 různých hlášení na několik úřadů současně. Nově už nebude nutné posílat formuláře samostatně na Českou správu sociálního zabezpečení, Finanční správu a Úřad práce. Zaměstnavatelé budou podávat jediné společné hlášení.

Nový systém však nebude spuštěn naráz, ale postupně. První fáze začne v lednu 2026, kdy sice začne sběr dat, nicméně zaměstnavatelé ještě budou povinni posílat všechna původní hlášení.

Druhá fáze proběhne od 1. dubna do 30. června 2026 a zahrne první ostrá podání prostřednictvím nového mechanismu. Závěrečná fáze od července spustí plný provoz jednotného systému.

Na co by si měli zaměstnavatelé dát zvlášť pozor, je nová povinnost evidence zaměstnanců. Nového pracovníka bude nutné do systému zaregistrovat ještě před jeho nástupem do zaměstnání. Pokud tuto povinnost zaměstnavatel nesplní, hrozí pokuta až 5 000 korun.

V oblasti Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dochází k vítanému zjednodušení u drobných úrazů, ale zpřísnění formy hlášení. Hlášení a záznamy o úrazech se nově budou posílat výhradně přes digitální portál Státního úřadu inspekce práce. Pokud je vaše společnost větší, tak oceníte možnost zplnomocnění dalších fyzických osob k zastupování zaměstnance v portálu.

Pokud pracovní neschopnost u úrazu nepřesáhne 3 dny, nemusí se záznam nikam hlásit. Povinnost každý úraz bez výjimky evidovat v knize úrazů však zůstává zachována.