Od požáru Průmyslového paláce uplyne 15 let, jeho obnova začala loni
14. října 2023 10:15
Přidejte si nás na domovskou K likvidaci požáru, který dosáhl obrovských rozměrů a plameny i dým byly viditelné zdaleka, byly nasazeny více než dvě stovky hasičů. K profesionálům, kteří se sjeli z celé Prahy, se přidali i dobrovolní hasiči. Oheň se podařilo dostat pod kontrolu zhruba za hodinu a půl, zničení velké části historické stavby to ale přesto nezabránilo. Škoda na architektonické památce dosáhla přibližně miliardy korun a požár se tak zařadil mezi nejničivější polistopadové události svého druhu.
Ihned po požáru tehdejší pražský primátor Pavel Bém řekl, že bude prosazovat znovuvybudování paláce, trvalo ale dva roky, než Praha vyhlásila na jeho dostavbu architektonickou soutěž, ze které vyšel vítězně návrh architekta Jakuba Ciglera, který počítal i s výraznými úpravami okolí.
V roce 2013 ale hlavní město tyto plány odložilo a trvalo dalších pět let, než se plány na skromnější obnovu Průmyslového paláce podařilo dovést do stadia projektu. Pražští zastupitelé rozhodli v roce 2018 o vypsání zakázky. Vedení města ji ale v říjnu 2019 zrušilo, neboť byla vypsána chybně. Oprava se tak opět zpozdila. Úsilí o obnovu paláce provázely v minulosti i další problémy. Město se mimo jiné soudilo o peníze z pojistky po požáru.
Kompletní rekonstrukci paláce nakonec začalo konsorcium Společnost pro Průmyslový palác vedené Metrostavem až v únoru 2022. Náklady na obnovu mají být zhruba 2,64 miliardy korun, palác by měl být dokončen do roku 2025. Vybrané konsorcium, které tvoří vedle Metrostavu také společnosti Avers a Syner, vybuduje repliku vyhořelého křídla, která však bude uvnitř vybavena moderními technologiemi.
K vytápění využije tepelná čerpadla s hlubinnými vrty. Palác vybaví vzduchotechnikou a takzvanou zastiňovací technologií. Pod levým křídlem vznikne nový masivní suterén, do kterého se umístí zázemí pro přípravu expozic. Ve střední části budovy budou opraveny všechny vitráže.
Průmyslový palác, běžně označovaný za secesní, ve skutečnosti ale vystavěný spíše ve slohu zvaném historismus, je dílem architektů Bedřicha Münzbergera, mimo jiné autora Palackého mostu a později spoluautora prvního systému památkové péče v Čechách, a Františka Prášila, projektanta Petřínské rozhledny.
První Münzbergerův návrh na zděný objekt přitom komitét výstavy zamítl, projekt železného paláce však již „lehkostí a elegancí v kompozici každého překvapil". Palác vznikl pro Jubilejní výstavu v roce 1891. Její budovatelé postavili objekt za necelých devět měsíců, a to je ještě zdržela povodeň v září 1890, která zatopila dvě třetiny budovaného výstaviště.
Díky Průmyslovému paláci vznikla v českých zemích vůbec první montovaná ocelová konstrukce kombinovaná se sklem. A aby kovová struktura stavby nevypadala jen tak „užitkově", reprezentativní eleganci dodaly paláci zděné fasády a čtyři pylonové věže v rozích střední části.
Nad ní se klene střešní kopule, z níž stoupá k nebi věž s hodinami, uprostřed ve volném prostoru pak vede k vrcholu točité schodiště. Špička střední věže sahá až do výšky 51 metrů nad zemí.
Vnější výzdobu zděné architektury s historizujícím dekorem navrhoval v roce 1891 Bedřich Ohmann, v roce 1899 ji doplnil Alois Dryák. Průčelí původně zdobil portál se sochami českých velikánů, v křídlech byly busty významných českých techniků.
Vnitřní úprava byla dílem architekta Josefa Fanty, na výzdobě se podílel i Mikoláš Aleš. Kvůli ceněné autentické ocelové konstrukci byl Průmyslový palác zapsán jako součást Výstaviště na seznam kulturních památek.
Poúnorový komunistický režim dal paláci nejen přídomek „sjezdový", protože se v něm konala výroční setkání strany, ale také je mezi roky 1952 až 1954 výrazně přebudoval.
Podle projektu architekta Pavla Smetany byl vstupní portál zbaven dekorací (zadní portál ale zůstal v původní podobě), přistavěly se nové klenby. Královskou korunu na věži vystřídala rudá hvězda. Jako součást Parku kultury a oddechu Julia Fučíka také stále hostil velké výstavy, koncerty a další akce.
