dnes
Pondělí - zatazeno
5°C
zítra
Úterý - zatazeno
6°C
pozítří
Středa - skorojasno
3°C
Od feminismu k zahrádce v metropoli
Eva Hauserová podporuje vznik komunitních zahrad v Praze. Foto: archiv

Od feminismu k zahrádce v metropoli

Eva Hauserová, známá česká feministka a spisovatelka, se poslední dobou stáhla z bitevního pole proti mužskému šovinismu a více je o ní slyšet jako o propagátorce permakultury. Co to je a proč už pro ni feminismus není aktuální?

Dá se říct, že jste opustila boj na straně feministek a vrhla se na úplně odlišnou záležitost, kterou je tzv. permakultura. Proč vlastně?
Tím, že jsem vystudovala biologii, vždycky jsem přemýšlela nad vztahem lidí a přírody. Měla jsem sklony k ekologickému aktivismu. Teď teprve se to mohlo víc projevit, protože rostou problémy s vyčerpáním zdrojů, hrozí energetická krize. Je to akutní a proto se snažím s tím něco dělat. Asi to mám v životě vždycky tak, že se snažím měnit svět. Samozřejmě demokraticky. Čili teď se snažím o to, aby lidi začali víc šetřit energetickými zdroji.

Co to ta permakultura je?
Doslova je to permanentní kultura a myslí se tím především zemědělská kultura. To znamená, že se máme snažit pěstovat si svoje potraviny tak, abychom co nejméně zasahovali do přírody a co nejvíc s ní spolupracovali. Týká se to ovšem i energií, bydlení, krajiny, celého životního stylu. Jde o to, abychom zanechávali co nejmenší ekologickou stopu. A pochopitelně hlavně ve velkých městech.

Jak to s permakulturou vypadá u nás? Lépe než v minulosti?
Určitě ano. Ono to ve světě vzniklo vlastně v sedmdesátých letech v Austrálii. Do Evropy se rozšířila permakultura o deset let později. U nás vznikla postupem času organizovaná skupina. Až v posledních letech se ale začaly objevovat takové věci, jako městské komunitní zahrady. Do toho patří i obliba farmářských trhů, biopotravin nebo systém bedýnkových potravin – kdy lidé podporují svého farmáře a odebírají od něj bedýnky. Ne všechno je permakultura, ale lidi cítí, že je třeba něco dělat.

Hlavně mě zajímá pojem městské komunitní zahrady. Ještě jsem se s tím nesetkala…
Například v Berlíně je jich hodně už řadu let. U nás vím o třech vznikajících projektech. Je to založeno na myšlence, že i lidé ve městech si mohou pěstovat svoji potravu. Je tu totiž hodně pozemků, které leží ladem. Když se dohodnou s úřady a využijí je, že si tam přinesou kompost v pytlích nebo bedýnkách, pak mohou pěstovat například vlastní zeleninu. Ten systém je různý – buď co rodina to záhonek, nebo mohou mít společné záhonky. Kolik kdo odpracuje, dostane množství zeleniny.

Který projekt konkrétně v Praze vás zaujal?
Například Kokoza. Je to projekt původně dvou autorek, které nejenže zakládají komunitní zahrady, ale přišly také na způsob kompostování ve městě. Začaly dokonce na sídlišti Jižním Městě. K tomuto účelu plánují zaměstnávat osoby se znevýhodněním a aktivní seniory.

Jaký je rozdíl mezi tím a kdysi populárními zahrádkářskými koloniemi?
Asi v tom, že do komunitních zahrad chodí veřejnost a může se tam právě i stravovat. V Berlíně to funguje docela dobře, protože se tam nekrade. Nevím, jak u nás…


Autor: Zuzana Pšenicová

Onemocnění může propuknout v jakémkoliv věku, bez ohledu na pohlaví. Může vyvolat několik různých komplikací, postihuje oči, končetiny i srdce. Výskyt neustále stoupá, ročně je u nás 10 000 nových případů

9. prosince 2017 v 16:29

Výskyt chronických civilizačních nemocí, včetně zákeřné cukrovky, neustále stoupá. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vzrostl celkový počet diabetiků od roku 2010 za pět let o téměř 52 tisíc, tedy zhruba 10 tisíc ročně. V roce 2015 byla cukrovka diagnostikována 858 tisícům...

Alarmující zjištění: Většina lidí je při měření nemělo v pořádku, jen čtvrtina Čechů je má zdravé. Tušíte, jestli se tento zdravotní problém týká i vás?

4. prosince 2017 v 10:05

Pouze čtvrtina Čechů má zdravé cévy, zbývajícím 75 % stárnou cévy rychleji než oni sami. Lékárníci ve vybraných lékárnách po celém Česku již rok měří lidem takzvaný cévní věk – parametr, který dokáže odhalit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Speciálním přístrojem prověřili cévy už 17,5 tisícům...

Laureátka Ceny Milady Paulové 2017, prof. Jiřina Bartůňková: Je to ocenění všech mých kolegů a kolegyň

30. listopadu 2017 ve 12:06

Ve středu 29. listopadu se v prostorách Senátu Parlamentu ČR uskutečnilo slavnostní předávání cen MŠMT, udělovaných v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2017. Jednou z cen je Cena Milady Paulové, kterou MŠMT spolupráci s NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR letos udělilo...

Všichni o téhle „lejdy"slyšeli, ale jen málokdo ví, co s ní dělat. Může přijít kdykoli během života, pojí se s ní řada mýtů. Hlavně nic do pusy!

26. listopadu 2017 v 15:48

Věděli jste, že epilepsií trpí zhruba jeden ze sta lidí? Všichni o téhle „lejdy" slyšeli, ale jen málokdo ví, co je potřeba udělat, když někdo epileptický záchvat dostane.   

Jak správně pečovat o svůj mozek, jak ho nakopnout a jakým chybám se vyvarovat, radí primářka rehabilitačního ústavu

19. listopadu 2017 ve 12:02

Poznáte, kdy je váš mozek „unavený“? A jak ho nejlépe stimulovat? Či jaké vitamíny jsou nejlepší pro funkci vašich nervů? Na tyto a další otázky odpovídá primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí – MUDr. Michaela Tomanová.

Touto nemocí se u nás léčí více 900 tisíc pacientů, jejich počet každý rok narůstá. Hrozí poškození ledvin i očí. Do konce listopadu se lidé po celém Česku mohou nechat zdarma vyšetřit na příznaky, které sami nepoznají

19. listopadu 2017 v 11:37

Preventivní program Zdraví národa nabídne od 20. do 30. listopadu další bezplatné vyšetření krve. V jeho průběhu budou mít zájemci starší 18 let příležitost si na vybraných pracovištích laboratoří synlab czech ověřit, jestli netrpí cukrovkou neboli diabetem 2. typu. S touto nemocí se v České...

Další články
Nahoru