dnes
Pondělí - zatazeno
9°C
zítra
Úterý - zatazeno
6°C
pozítří
Středa - skorojasno
4°C
Od escortu k vydržované milence
Vydržovaná milenka nemá s penězi problém. Ilustrační foto: archiv autorky

Od escortu k vydržované milence

Kontroverzní a věčně živé téma: ženy, které si nechávají platit za sex. Profesionálky lásky. Vyskytují se na všech úrovních: od pouličních šlapek po noblesní vydržované milenky. O přednostech a záporech tohoto řemesla jsem si povídala s Pamelou, která se označuje za „vyšší střední třídu“. Je jí 36 a v branži pracuje od mládí.

Jak jste se k této práci dostala a co vás na ní lákalo?
Bylo mi devatenáct a potřebovala jsem peníze. Chtěla jsem pomoct mámě, žije sama a tehdy měla starosti s bráškou, trochu zlobil. Kamarádka mě vzala do baru, kde si přivydělávala jako striptérka. Líbilo se mi to, a když mi řekla, že má nasmlouváno patnáct podniků, byla jsem nadšená. Jako pedikérka jsem žila od výplaty k výplatě.

Takže nejdřív striptýz. Kdy se to přehouplo v sex?
Když si mě všiml manažer jedné velké firmy a objednal si mě na večírek. Měla jsem se nahá položit na stůl, nechat na sebe naservírovat jídlo a sloužit hostům jako živý stůl. V Japonsku je to dokonce tradice, žena musí být dokonale vyholená, nemá to tam s erotikou nic společného. Povedlo se to a ten zákazník, nazvu ho třeba Milan, se mě zeptal, jestli by si mě mohl vychutnat i v soukromí… Přijala jsem a dostala deset tisíc za víkend.

Ze striptýzu byl hned celý víkend?
Ano. Líbilo se mu, že nepůsobím jako chladná profesionálka. Víte, ono nejde jen o sex, ale taky o to, umět naslouchat, namasírovat, být opravdu ženská. Objednával si mě potom často, když odjela jeho manželka. Myslím, že spolu nejen nespali, ale nedělali vlastně nic. Já mu splnila jakékoli přání. Nemám s tím problém.

Takže za peníze po vás klient může chtít úplně všechno?
To zas ne. Tvrdé SM nebo praktiky s exkrementy jsem nedělala nikdy. Ale ti, co potřebujou tohle, stejně chodí jinam.

Pracovala jste sama na sebe nebo u eskortní firmy?
Nejdřív u firmy, ale postupně jsem si vytvořila vlastní bohatou klientelu. Osamostatnila jsem se po několika letech. To už byl můj diář tak plný, že bych byla občas přivítala posilu. Práce mě bavila, byla rozmanitá. Manažeři mě angažovali soukromě i na firemní party. Poznala jsem strašně moc lidí a narazila i na pár uchyláků.

To je asi největší riziko vašeho jobu….zažila jste nějakou kuriozitu?
Vzpomínám si na zákazníka, kterého vzrušovalo nebezpečí. Pěstoval sklípkany a chtěl po mně, abych si je po sobě nahá nechala lézt…Samozřejmě jsem odmítla. Tak mi dal jiný návrh. Jestli by mě mohl přivázat k trafu…Odešla jsem bez peněz. Dávno jsem už neměla zapotřebí brát všechno…

Odmítla jste někdy někoho třeba kvůli nevhodnému chování nebo pokročilému věku?
Občas se to stávalo. Arogantní nebo opilé zákazníky jsem vždycky rovnou vypoklonkovala. A když mluvíte o tom věku, zažila jsem pěkně tragikomickou historku. Objednal si mě starší pán, cizinec, byl tady v Praze na dovolené. Odhadem mu mohlo být kolem pětašedesáti. Na první pohled docela frajer, takový voňavý, příjemný stařík. Jenže mi málem umřel v náručí! Najednou se začal dusit, chroptět, musela jsem zavolat sanitku. Odvezli ho do Motola. Prý to přežil, ale pár dní si poležel na jipce. Chudáček. Místo lásky tu málem našel smrt.

Jak vypadá váš styl tohoto byznysu dnes? Kdo jsou vaši klienti?
Už dávno nepracuju v escortu. Mám své „sponzory“, několik hodně bohatých zákazníků. Nejde vždy jen o peníze, ale i o věcné dary nebo zážitky. Jeden Němec mi koupil BMW X5, jiný, Holanďan, mě pravidelně bere na exotické dovolené. Procestovala jsem s ním Střední a Jižní Ameriku, bylo to nádherné. Mám všechno hrazené, tak si jen užívám.

Jak dlouho to chcete ještě dělat? Co po čtyřicítce, padesátce? Nedostáváte nabídky k sňatku?
Každý z mých současných sponzorů je do mě tak trochu zamilován a o konkurenci nerad slyší. Ale já zatím nechci patřit jen jednomu. Kdysi jsem se skoro nechala zlanařit. Byl to Čech, podnikatel v realitách. Rozvedený, solventní, měl dceru stejně starou jako já. Šíleně se do mě zamiloval a každý den posílal kytky, různé dárečky… Nakonec jsem podlehla a přinesla si k němu zubní kartáček. To byla chyba. Začal si na mě dělat nároky, žárlil, kontroloval mi mobil a dělal i jiné nechutnosti. Utekla jsem a dodnes mám osypky, když si na to vzpomenu. Skončit zatím nehodlám a co bude později, neřeším.

Co je vaší nejvyšší metou? Čeho nebo jak vysoké sumy byste chtěla dosáhnout?
No, to je těžké, s jídlem roste chuť. Ráda bych finančně zajistila mámu i sebe. Do konce života. Můj sen je vila na kraji Prahy. Možná ji jednou získám. Pak se uvidí, jestli si do ní přivedu i nějakého pána nebo se mnou bude bydlet jen moje pitbulka Cher! Tu miluju a bude mít před každým chlapem přednost. Nikdy jí nezapomenu, že mě ochránila před bandou ožralých výrostků na Smíchově. Já totiž nikdy nezapomínám. Ani tátovi nezapomenu, že nás s mámou nechal, když mi bylo pět let. Kvůli nějaký holce.


Autor: Libuše Konopová
Další články
Nahoru