Obchodníci s neštěstím vydělávají na Pražanech přesunutých na sever

Do platebních problémů s bydlením se může člověk dostat jednoduše – stačí ztráta zaměstnání, nemoc a je to. Následuje nepříjemný kolotoč, který může skončit exekucí a vystěhováním. Pražský patriot nedávno informoval o tom, jak velké jsou dluhy nájemníků u městských částí – celkem dosahují stovek milionů korun.

Dluhy jsou i u města. Na nájemném bytového fondu dluží k 31. prosinci loňského roku 2543 nájemců, k 31. březnu letošního roku dluží 2302 nájemců. Celková dlužná částka k 31. březnu činí 192 943 846 korun, k témuž datu je vedeno 2164 exekucí.

Podle informací Pražského patriota se stává i to, že obyvatelé hlavního města či městských částí, kteří ve městě ztratí bydlení, jsou nuceni se přesunout na sever Čech – do sociálně vyloučených lokalit, kde bují nekalé podnikání se sociálním bydlením, na kterém vydělávají majitelé různých ubytoven. Z bídy bohatnou i lichváři.

Garsonka na severu Čech i za devět tisíc 

Starosta Vansdorfu Martin Louka sice nemá přesná data, ale podle jeho slov se stává, že pražští starousedlíci odejdou, protože v příslušné lokalitě nemohou žít a zároveň nemohou prodat své byty, které jsou buď obecní či v podstatě neprodejné.

„V takovém případě si je ale koupí podnikatelé v oblasti sociálního bydlení,“ řekl. Lidé pak občas putují i do vyloučených lokalit, které jsou především na severu Čech.

„V oblasti sociálního bydlení dochází k nepříliš serioznímu podnikání. Majitelé bytů či domů tam přivádí tyto lidi, kteří jsou závislí na dávkách. Většina sociálních dávek včetně doplatku na bydlení pak jde na nájem, případně služby,“ uvedl starosta.

Chybí podle jeho slov cenová mapa, takže například tam, kde město pronajímá garsoniéru za 35 korun na metr čtvereční, podnikatelé s lidským neštěstím ji pronajímají za 144 korun na metr čtvereční, k tomu si vyúčtovávají služby. „Takže malá garsoniéra může přijít třeba i na devět tisíc korun. Jdou na to dávky od státu,“ dodal.

Chtějí zastropovat příspěvky na bydlení

Podporuje proto podle svých slov návrhy, které čerstvě do sněmovny předložili poslanci Radim Fiala (nezařazený) a David Kádner (VV), který je zároveň starostou Nové Vsi na severu Čech. Poslanci návrh iniciovali spolu s nezávislým senátorem Tomio Okamurou.

Navrhují novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi. „Navrhujeme zastropovat výši příspěvku na bydlení za bytovou jednotku podle cen v místě obvyklých a navíc uložit povinnost užívat byt v souladu s hygienickými a stavebně technickými požadavky,“ uvedl Okamura.

Dalším návrhem je novela zákona o spotřebitelském úvěru. „Navrhujeme stanovit maximální přípustnou výši komerčního úroku takzvané roční procentní sazby nákladů – RPSN. Cílem je omezení negativního fenoménu lichvy, který je v České republice velmi rozšířen,“ dodal senátor.

Azylový dům našel místo až v Mladé Boleslavi

Jiné město muselo v minulosti „vypomoci“ i provozu azylového domu – a tak pražské občanské sdružení R-Mosty nyní provozuje azylový dům pro matky s dětmi v Mladé Boleslavi. Předtím, rozhodnutím někdejšího vedení radnice, muselo azyl v Praze 11 uzavřít občanské sdružení Společnou cestou, čímž se kapacita azylů v Praze snížila.  

V čem byl zádrhel? „Jsme pražská organizace, a tak byl náš zájem od roku 2008 provozovat službu v hlavním městě samozřejmý. Zvláště po smutném ukončení provozu jednoho z azylů na Jižním městě,“ uvedl pro portál Pražský patriot ředitel R-Mostů Jakub Čihák.

„Azylový dům pro matky s dětmi je ale stejně jako řada dalších služeb pro osoby žijící v sociálním vyloučení citlivou záležitostí pro veřejnost, a tím pádem i pro komunální politiku,“dodal. Lidé žijící v okolí zkrátka azylový dům v blízkosti svého bydliště nechtěli a radnice tomuto hlasu podlehla.

Nakonec je ale občanské sdružení podle slov Čiháka rádo, že dům je v Mladé Boleslavi, protože i tam byla velká poptávka. „Například městská část Prahy 3 dům finančně podporuje,“ řekl.