dnes
Středa - zatazeno
4°C
zítra
Čtvrtek - polojasno
5°C
pozítří
Pátek - prehanky-snih-dest
4°C
O co v Praze zažádaly církve v rámci restitucí? Většinou o pozemky, Křižovníci také o budovy
Objekt bývalého státního statku v Hloubětíně, o který žádá Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou. Zdroj foto: archiv Řádu

O co v Praze zažádaly církve v rámci restitucí? Většinou o pozemky, Křižovníci také o budovy

Církve a náboženské společnosti již podaly výzvy – žádosti o vydání pražských pozemků a objektů v rámci zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. Většinou jde o pozemky. Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou chce v metropoli získat pozemek v Hloubětíně včetně stavby, dále více než dvacítku pozemků v Ďáblicích, včetně tří staveb.

„Co se týká staveb – bývalých statků, Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou požádal o vydání staveb číslo popisné 5 v katastrálním území Hloubětín včetně pozemku a dále staveb číslo popisné 30 a souvisejících hospodářských budov včetně pozemků v katastrálním území Ďáblice,“ uvedla Alena Slačíková ze Správy majetku Řádu.

Křižovníci: V Hloubětíně i Ďáblicích byly státní statky

„Budovy jsou ve špatném stavebním stavu, za komunistického režimu v nich hospodařily státní statky a po jejich převzetí po roce 1991 do správy Pozemkovým fondem ČR (dnes Státní pozemkový úřad) do nich byly vkládány finanční prostředky pouze při haváriích,“ dodala.

Řád podle jejích slov dále žádá o pozemky, které lze dle zákona o majetkovém vyrovnání vydat, v těchto dvou katastrálních územích se jedná především o zemědělskou půdu.

Pozemky na Zbraslavi, v Břevnově či Dejvicích

Další náboženské subjekty žádají o pozemky bez budov. Kupříkladu Arcibiskupství pražské žádá o několik pozemků v Cholupici, na Točné a na Zbraslavi.

Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Břevnově požadují pozemky v Břevnově, kde se nachází Břevnovský klášter, a na Veleslavíně. Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského skoro dvacítku pozemků v Řepích a několik na Zličíně.

Královská kanonie premonstrátů na Strahově by ráda získala pozemky v Dejvicích, ve Střešovicích a v Nebušících. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze požaduje pozemky v Dejvicích.

Ministerstvo kultury chce vytvořit databázi

Zatím se jedná o výzvy ve fázi zpracovávání. Aktualizovaný seznam výzev, které podaly jednotlivé církevní instituce, lze nalézt na webových stránkách Státního pozemkového úřadu – celorepublikově jsou jich tisíce.

„Co se týče Arcibiskupství pražského, dosud nebylo vydáno nic. V současné době existuje jeden návrh dohody o vydání se Státním pozemkovým úřadem,“ říká například mluvčí arcibiskupství Aleš Pištora.

Seznam všech nemovitostí, o které církve v Praze požádaly, zatím nemá k dispozici ministerstvo kultury. „Ministerstvo zvažuje možnost oslovení všech svých příspěvkových organizací s žádostí o zaslání seznamů, aby mohla být vytvořena souhrnná databáze,“ uvádí mluvčí Anna Ješátková.

Jak to bude s objekty na Pražském hradě

zlata-ulicka-nahled

Zlatá ulička

Vyřešeny zatím nejsou ani nároky římskokatolické církve na některé objekty a pozemky v rámci Pražského hradu, o kterých Pražský patriot již informoval. Jednat by se mělo o devět objektů a deset pozemků – šest domů ve Vikářské ulici, jeden ve Zlaté uličce, věže Mihulky a kostela Všech svatých.

Kvůli tomu se pražský arcibiskup Dominik Duka nedávno sešel s premiérem v demisi Jiřím Rusnokem. Duka by chtěl docílit dohody, aby budovy, které církve na Pražském hradě užívají, byly církevní a objekty potřebné pro chod státu by vlastnil stát.

Dary od státu získala římskokatolická církev již počátkem devadesátých let – celorepublikově se jednalo asi o 170 komplexů, které byly vydány na základě výčtového zákona. Tehdejší kardinál František Tomášek prohlásil, že církve si již nic dalšího nárokovat nebudou. V době úřednického vlády Jana Tošovského vlády bylo do vlastnictví církve převedeno na 2000 objektů.

Katedrála sv. Víta je ve správě státu i církve

V roce 2006 – na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze – získala římskokatolická církev katedrálu svatého Víta. Nejvyšší soud rozsudek v roce 2007 zrušil. Spory ukončila v roce 2010 dohoda mezi pražským arcibiskupem Dominikem Dukou a tehdejším prezidentem Václavem Klausem. Církev se přestala odvolávat. Užívání a správa katedrály, která je ve vlastnictví státu, je společná.

prazsky-hrad-nahled

Pražský hrad

Podle zákona, který v minulém volebním období schválila koalice ODS, TOP 09 a LIDEM, stát vydá církvím majetek v hodnotě 75 miliard korun a postupně vyplatí částku 59 miliard korun. Finanční vyrovnání ve splátkách (navýšených o inflaci) bude trvat třicet let, přičemž po dobu sedmnácti let bude stát církvím vyplácet příspěvek na činnost, který bude po třech letech každoročně snižován o pět procent.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru