Nový územní plán určí v Praze několik míst pro stometrové budovy
25. března 2026 13:42
Přidejte si nás na domovskou Hlavním kritériem pro výběr míst byla podle Hlaváčkova poradce Zdeňka Völfla ochrana pražských panoramat a také blízkost letišť. Plánovaná výstavba výškových domů na Pankráci v minulosti vyvolala nesouhlasné reakce nejen od občanských sdružení, ale debatovali o ní i památkáři. Tím, zda v Praze mohou, nebo nemohou vznikat výškové budovy, se v minulosti zabýval i výbor UNESCO. Historické centrum Prahy je na jeho seznamu zapsáno od roku 1992.
Současný územní plán v metropoli, který platí od roku 1999, podle Hlaváčka výšky budov nijak nereguluje a ta se tak řeší až v dalších úrovních povolování, což vede ke konfliktům. „Bez výškové regulace se ta věc překlopí do nějakého druhu kulturního boje," uvedl náměstek. Nový dokument proto jasně stanovuje místa, kde je možné stavět do výšky.
Völfl doplnil, že regulace má v plánu podobu čtverců o straně 100 metrů, které pokrývají celé území města a stanovují rozmezí povolené výšky budov. „Předpokládáme, že stavebníci spíše budou preferovat tu horní hranici," uvedl. Systémovým limitem, který již beze změny plánu nebude možné překročit, bude výška 100 metrů.
„Oblastí s největším potenciálem pro výškové stavby je jihovýchod města," řekl poradce. Například na pankrácké pláni, kde již stojí stometrové budovy, stanovuje nový plán po dohodě s památkáři maximální výšku mezi 60 a 70 metry.
Stometrové stavby plán povoluje na Roztylech a Chodově, u vlakové zastávky Eden a u metra Českomoravská. Na sto metrů pak výstavba dosáhne i u metra Nové Butovice, kde již je v plánu budova ještě vyšší, která má mít i s plastikou vraku lodi od výtvarníka Davida Černého 135 metrů a být tak nejvyšší v zemi.
Podle Hlaváčka tato budova vznikne i v případě, že firma Trigema nestihne získat povolení do vstupu nového územního plánu v platnost, i když překračuje jeho stometrový limit.
Osmdesátimetrové stavby bude možné stavět na Nových Dvorech, Budějovické a Brumlovce a také na místě bývalého Telecomu na Žižkově, kde plánuje Central Group věž podle návrhu architektky Evy Jiřičné. Až sedmdesát metrů plán povolí v lokalitách na Opatově, Pelc-Tyrolce, Kolbenově a u metra Nádraží Holešovice.
Hlaváček doplnil, že po schválení dokumentu by rád jeho změnou prosadil, aby na výškové budovy nad zhruba 40 metrů museli investoři povinně vyhlašovat architektonické soutěže, což umožnil nový stavební zákon a podobně to funguje v Kodani.
I když plán s věžemi počítá, podle náměstka není pravda, že by zlepšení výstavby a bytové situace v Praze záviselo na výstavbě výškových budov. Podstatná je podle něj obecně hustota osídlení, která je v metropoli nízká. S ohledem na geomorfologickou a historickou povahu města je navíc podle něj opatrnost ve stavbě věží namístě.
„Podstatné nejsou výškové stavby, ale jaká je průměrná zástavba a jestli vytváříme město krátkých vzdáleností ve střední výškové zástavbě," dodal k tomu Völfl. Problémem je podle něj to, že více než polovina staveb v metropoli je pouze dvoupatrová, což je málo. Metropolitní plán má 60 procent nových ploch k zástavbě se čtyřmi a více podlažími, řekl architekt.
Přípravu Metropolitního plánu schválilo zastupitelstvo v roce 2013, o pět let později městský Institut plánování a rozvoje (IPR) zveřejnil jeho návrh a následovala tři kola veřejného projednání a připomínkování, z nichž poslední nyní magistrát dokončuje. Podle aktuálního záměru mají městští zastupitelé o novém plánu hlasovat 28. května.
