Nová právní úprava se bude od příštího roku týkat nejen nových domů, zbystřit musí i majitelé těch stávajících
10. září 2019 13:35
Tuto povinnost splňují především takzvané pasivní a nízkoenergetické domy, které mají minimalizovanou spotřebu energie, zejména na vytápění a ohřev vody, ale i na chlazení, úpravu vzduchu větráním a klimatizací i energii na osvětlení. Nové zákony se dotknou i majitelů stávajících nemovitostí, kteří při prodeji budou muset prokázat energetickou náročnost budovy.
Co je pasivní a nízkoenergetický dům?
Pasivní dům využívá pasivní tepelné zisky v budově, a to jak vnější ze slunečního záření, tak vnitřní vyzařující ze spotřebičů, ale i z lidí. Důležitým prvkem celého systému je kvalitní izolace, díky které takto získaná energie neuniká, ale naopak je dále využívána.
Pokud pohlížíme na samotná čísla, pak certifikovaný pasivní dům musí splňovat několik požadavků, což je především spotřeba energie na vytápění a celková spotřeba energie na provoz, včetně všech domácích spotřebičů.
Dalším požadavkem na pasivní dům je takzvaná neprůvzdušnost budovy související s rychlostí výměny vzduchu v budově. Nízkoenergetický dům pak musí splňovat podobné nároky, ale v menší míře. Zpravidla potřebuje větší zdroj tepla a rozsáhlejší otopný systém, což ve výsledku znamená podobnou počáteční investici, ale dražší provoz než u pasivního domu.
V rámci české legislativy se energetická náročnost budov musí v průměru snížit zhruba o 10 až 20 procent. Hlavním zdrojem tepelných ztrát a úniku energií v rodinných domech je většinou samotný plášť budovy.
Energetické ztráty mohou vznikat také v okolí oken, dveří, světlíků nebo světlovodů.
