Nová expozice na Výstavišti Praha mapuje osudy prvních pavilonů areálu
25. října 2022 20:38 | Aktualizováno 27. října 2022, 09:41
Přidejte si nás na domovskou Zachované pavilony pocházejí podle autora výstavy Libora Hrušky všechny z Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 nebo Národopisné výstavy českoslovanské z roku 1895. Z dalších výstav v letech 1898 a 1908 se mu žádné zachovalé dohledat nepodařilo. Budovy vznikaly hned od počátku jako dočasné s tím, že po skončení akce musely být podle smlouvy v řádu týdnů odstraněny.
Řada z nich pak našla domov jinde, pavilony se rozebíraly a opět skládaly na novém místě. „Pavilonů se přesunovaly desítky, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o nepříliš kvalitní dřevostavby, tak se nezachovaly zdaleka všechny," vysvětlil autor.
Soudí, že objevil většinu do dneška zachovalých staveb. Jedna z konstrukcí podle něj doputovala až na výstaviště v Innsbrucku, tu však výstava nezachycuje, protože ji kvůli pandemii koronaviru nebylo možné nafotit.
Asi nejznámějším případem přesunutého pavilonu je bludiště na Petříně, které bylo původně pavilonem Klubu českých turistů na výstavě v roce 1891. O rok později již stál na Petříně, bludiště v něm vzniklo až později. Známý je také Hanavský pavilon, ve kterém byla v roce 1891 expozice Komárovských železáren.
„To, co bylo uvnitř, je nyní k vidění v malém muzeu v Komárově," uvedl Hruška. V pavilonu na Letné je nyní vyhlídková restaurace.
Známá je i socha Jiřího z Poděbrad, která se v roce 1896 z Výstaviště přesunula na poděbradské Jiřího náměstí. Další přesuny jsou již známé méně, například v lázeňském parku v Bílině u Mostu stojí od roku 1892 jeden z pavilonů, ve kterém je nyní kavárna. Další využívá plzeňská lékařská fakulta. Pavilon, kde se promítaly filmy takzvaným kinetoskopem Thomase Alvy Edisona, si našel cestu do pražské Liboce.
Samostatnou kapitolou jsou budovy, které vznikly na výstavě v roce 1895 pro repliku tradiční dědiny. „Výstavní dědina výstavu přežila asi o šest let. Byly tady snahy ji udržet co nejdéle, ale úřady po prohlédnutí stavu jednotlivých budov trvaly na tom, že musí pryč," uvedl Hruška a dodal, že původně existoval plán celou dědinu jako skanzen přemístit do Kinského zahrady pod Petřín. Z toho sešlo, do zahrady se přesunula jen menší zvonička a boží muka, které jsou tam dodnes.
Části vesničky si mohli koupit i soukromníci, čehož podle Hrušky využil spisovatel Svatopluk Čech. Ten si svoji chalupu v Obříství u Mělníka rozšířil o vikýř, který byl původně součástí expozice.
Další velkou atrakcí z roku 1895 byla replika rudolfínské Prahy s funkčními obchody a hospodami, ze které se podle autora zachovala replika kašny na pražském Malém náměstí, která stojí na nádvoří zámku v Průhonicích.
Restaurace lounského pivovaru Na Větrníku podle autora nyní stojí v upravené podobě v Černošicích u Prahy. Další restaurace zamířila do Nové Vsi u Českých Budějovic, kde jako nádražní hospoda stále plní svoji původní funkci.
Jeden z pavilonů pořídil také architekt a autor návrhu pražského hlavního nádraží Josef Fanta, který si jej umístil na zahradu svého letního sídla v Jevanech, kde rovněž stojí dodnes.
