Nezaměstnanost evidovaná, doba vyloučená. Jak evidence na úřadu práce ovlivňuje nárok na důchod?
4. října 2021 12:27
Přidejte si nás na domovskou Období, po které člověk je či byl z jakýchkoliv důvodů nezaměstnaný a nepřihlásil se do evidence ÚP ČR, se mu do doby důchodového pojištění pro nárok na důchod nezapočítává. Je-li taková nezaměstnanost dlouhodobá, může mít za následek i to, že mu nárok na důchod nevznikne vůbec, protože nezíská potřebnou dobu pojištění.
„Pokud nárok přece jen vznikne, doba neevidované nezaměstnanosti negativně ovlivní výši částky vyměřeného důchodu. Nepříznivé důsledky nezaměstnanosti na důchodové nároky je možné v některých zákonem stanovených případech řešit nebo alespoň zmírnit využitím takzvaného dobrovolného důchodového pojištění,“ sdělila Drmolová.
Přihláška k pojištění se podává na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušné podle trvalého bydliště.
Nezaměstnanost evidovaná
Doba nezaměstnanosti, po kterou člověk je nebo byl veden v evidenci ÚP ČR jako uchazeč o zaměstnání, je takzvanou náhradní dobou pojištění. „Znamená to, že se tato doba v určitém zákonem stanoveném rozsahu započítává pro nárok na důchod i jeho výši, i když za ni nebylo odvedeno pojistné,“ vysvětlila Drmolová.
Zároveň připomenula, že podle aktuální právní úpravy platí, že doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se před 1. lednem 1996 započítává bez jakéhokoliv omezení. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. prosinci 1995 se započítává vždy, je-li vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci.
Doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, protože osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné, je od 1. ledna 2014 hodnocena jako doba poskytování podpory v nezaměstnanosti a také se započítává vždy, informovala v tiskovém prohlášení ČSSZ.
Doba vedení v evidenci ÚP ČR, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše tří let. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Pokud byla tato doba získána před dosažením 55 let věku, započítává se z ní pouze jeden rok.
„Takto získané doby se pro účely nároku na starobní důchod a jeho výši dále krátí na 80 procent. Uvedené neplatí v případě nároku na invalidní důchod,“ sdělila Drmolová.
Doba vyloučená
Pokud doba evidence na ÚP ČR zasahuje do takzvaného rozhodného období, což je období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, je takzvanou dobou vyloučenou. V praxi to znamená, že doba evidence na ÚP ČR se vyloučí z rozhodného období, aby se kvůli této době bez výdělků nesnížil průměr výdělků (vyměřovacích základů) získaných předchozí či následnou pracovní činností.
ČSSZ v souladu se zákonem o důchodovém pojištění v průběhu celého života občana sbírá a eviduje řadu různých dokladů a informací, ale posoudí je až pro potřeby konkrétní důchodové dávky. Hodnocení je pak závislé na právní úpravě v době, kdy člověku vznikne nárok na důchod nebo si o něj požádá.
„Součet dob uvedených ve výpisu dob důchodového pojištění se pak liší od zhodnocených dob při výpočtu konkrétní dávky důchodového pojištění právě u doby evidence na ÚP ČR, která je ve výpisu dob pojištění uvedena správně celá, ale do důchodu poté může být hodnocena jen zčásti,“ dodala mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.
