Nerealizované projekty: Bém a Topolánek plánovali v centru Prahy velký tunel

Současná pražská koalice připravuje výstavbu tunelového komplexu Vlasta, který naváže na komplex Blanka, který byl zprovozněný před pěti lety. Loni schválili pražští radní projekt poslední chybějící části vnitřního pražského (Městského) okruhu. Povede od výjezdu z Blanky až k Jižní spojce. Oproti svým předchůdcům se současní představitelé Prahy rozhodli, že značná část Blanky povede pod zemí. Takže zalíbení v tunelech našlo i současné vedení města.

Generace pražských politiků zvažují obří projekt zahloubení frekventované ulice v Holešovičkách, která navazuje na most Barikádníků a plní funkci výpadovky na dálnici D8. Například v roce 2014 se pražská koalice pod vedením tehdejšího primátora Tomáše Hudečka rozhodla nechat vypracovat studii na zahloubení ulice v Holešovičkách. Za tuto studii a také studii rozšíření Povltavské a výstavbu dvou mimoúrovňových křižovatek v Hloubětíně zaplatila Praha 1,4 milionu korun.

Radlická radiála

Zahloubená by měla být část plánované Radlické radiály, která v budoucnu v délce 5,5 kilometru propojí Rozvadovskou spojku a západní část Městského kruhu. Radiála má podle původního projektu zahrnovat pět mimoúrovňových křižovatek a tři tunely, polovina trasy má podle dřívějších plánů vést pod zemí.

Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) po předloňských volbách uvedl, že město prověří možnosti, jak zohlednit připomínky obyvatel bez toho, aby bylo nutné projekt stáhnout z územního řízení a celý přepracovat. Zvažované úpravy by však stavbu prodražily. Původní odhad nákladů je 14 miliard korun.

Letos v červenci radní schválili tendr na technickou studii, která má v různém rozsahu prověřit možné zakrytí radiály v úseku od jejího napojení na Rozvadovskou spojku po křižovatku u metra Nové Butovice. Kromě toho má zhodnotit další úpravy vycházející z návrhů občanských iniciativ.

Zahloubení magistrály

V minulosti uvažovala Praha o zahloubení severojižní magistrály u budovy Národního muzea nad Václavským náměstím. V roce 2008 tehdejší premiér Mirek Topolánek a pražský primátor Pavel Bém (tehdy oba ODS) podepsali memorandum o přesunu magistrály. Byla to velká sláva a projekt, který měl být realizován do roku 2015, častovali samými superlativy.

„Před třiceti lety tu jiný premiér slavnostně otevíral severojižní magistrálu. Je mi opravdovou ctí vám tu oznámit, že ji z tohoto místa v dohledné době zase odstraníme,“ řekl Topolánek ve svém projevu u příležitosti podpisu memoranda. Přetnutí nejslavnějšího pražského bulváru označil jako zločin, který bude v blízké budoucnosti napraven. Několikasetmetrové tunely v okolí Národního muzea měly stát zhruba 12 miliard.

Pražští zastupitelé však projekt přesunutí částí magistrály do tunelu o pět let definitivně pohřbili tím, že zamítli návrh celoměstsky významné změny územního plánu, která by realizaci umožnila. Primátor Tomáš Hudeček (tehdy TOP 09) projekt tunelu označil z architektonického, dopravního i finančního hlediska jako nesmyslný. Jde podle něj o relikt minulosti, na který Praha stejně nemá peníze.

To vybudilo bývalého primátora Pavla Béma k ostré reakci na svém blogu, kde obvinil Tomáše Hudečka, že není vizionář a neumí myslet na několik let dopředu.

Praha se při odůvodnění zamítavého stanoviska k zahloubení magistrály přihlásila k tomu, že raději půjde cestou humanizace dopravní tepny vedoucí středem města. Toto téma se stalo předmětem sporů v minulém volebním období.

V roce 2015 rozhodlo vedení Prahy o vypracování koncepce zklidnění severojižní magistrály, která by se postupně měla přeměnit na městskou třídu. Studie se měla týkat celé magistrály, tedy úseku od Veletržní ulice až po Jižní spojku.

O rok později si hlavní město přizvalo na pomoc jako konzultanta při vytváření studie slavného dánského urbanistu Jana Gehla. Studie a konkrétní úpravy se nakonec staly předmětem sporů v koalici a na humanizaci magistrály v jejím velkém pojetí se přestalo hovořit, dříve velké politické téma „vyšumělo“.