Nepomůžeme, pokud je pomoc odmítána. Zásahy úklidové čety nestačí
23. ledna 2026 09:54
Přidejte si nás na domovskou Pohled na ni je smutný, ale realita pro okolí je mnohem tvrdší. Jde i o hygienu, zdraví a lidskou důstojnost. V parku je nepořádek, zápach a exkrementy. Lidé, kteří zde bydlí nebo tudy vodí děti do školy, si právem stěžují. Přestože zde úklidové čety zasahují pravidelně, situace nemá řešení.
U paní se střídají sociální pracovnice, terénní sociální služby i městská policie. Byla jí nabízena veškerá pomoc: od odborného sociálně-právního poradenství a ubytování přes zdravotní až po psychiatrickou péči. Všechny nabídky paní vytrvale odmítá, po případné nutné hospitalizaci je opět propuštěna, neboť nedobrovolnou hospitalizaci může nařídit pouze soud. Přijímá pouze nabízenou potravinovou a materiální pomoc. Jako obec dnes nemáme žádný účinný nástroj, jak člověku v takové situaci pomoci, pokud pomoc nechce, a zároveň zajistit pořádek a bezpečí pro ostatní.
Kvůli jednomu neřešitelnému případu pálíme obrovské množství času a energie sociálních pracovníků. Tyto kapacity pak zákonitě chybí tam, kde lidé o pomoc stojí, spolupracují a snaží se svou situaci aktivně řešit. Máme řadu pozitivních příkladů, kdy lidé díky systému a vlastní snaze těžkou situaci zvládli. Těm máme pomáhat prioritně.
Musíme si ale otevřeně položit otázku: Máme jako společnost tolerovat, aby si jednotlivci, kteří odmítají pravidla i pomoc, uzurpovali veřejný prostor pro sebe?
Lidsky je mi jich líto. Stejně tak je mi ale líto seniorů, kteří si v parčíku nemohou sednout na lavičku, rodičů s dětmi, kteří se vyhýbají problematickým či nebezpečným místům, nás všech, z jejichž daní se platí nekonečné a marné výjezdy tam, kde chybí vůle ke změně.
Soucit nesmí znamenat rezignaci na pravidla. Pokud máme nástroje pro prevenci, musíme mít i nástroje pro vymahatelnost pořádku tam, kde prevence selhává. Veřejný prostor patří všem, nejen těm nejhlučnějším nebo nejproblémovějším.
Ondřej Kubín (ODS), starosta Prahy 4 uvedl na facebooku
