Dnes Pátek - zatazeno 18°C
Zítra Sobota - jasno 22°C
Pátek 29. 3. 2024
Svátek má Taťána
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
Psychiatr: nepodceňujte příznaky depresí. Ženy jsou více ohrožené, u mužů se šíří nový fenomén
Deprese se řadí mezi nejčastější choroby. Ilustrační foto: Jindřich Dvořák

Psychiatr: nepodceňujte příznaky depresí. Ženy jsou více ohrožené, u mužů se šíří nový fenomén

Hektický život v Praze přináší vedle mnoha prožitků také stres a zvýšené riziko depresí. Uznávaný psychiatr Jan Cimický potvrzuje, že k depresi inklinují ženy asi dvakrát více než muži. Ani ti ale zdaleka nejsou bez rizika. Rozmáhají se u nich takzvané poporodní deprese. „Deprese je stále více frekventovaným onemocněním naší civilizace a je mu zapotřebí věnovat náležitou pozornost, nebagatelizovat příznaky a při jejich objevení se svěřit do péče odborníka,“ uvádí Jan Cimický.

Přibývá lidí trpících depresemi, potýkají se s nimi obzvláště mladí muži. Jak to vidíte jako praktik působící ve známé pražské klinice s uklidňujícím názvem Modrá laguna?
Depresí přibývá a je lhostejno, zda ve věkové kategorii mladých či seniorů – přibývají všude. Zvláště častá je kombinace deprese a úzkosti.

Je to jev moderní doby nebo depresemi trpěli už naši předci?
Hluboká deprese je známa už od starověku, kdy slavný lékař Hippokrates přisuzoval její vznik „černé žluči“, která se koncentruje v mozku. Je nepochybné, že intenzívní projevy této choroby se mohou srovnat k bolesti!

Dá se vyjádřit čísly, kolik lidí ročně onemocní?
Podle statistik je deprese jednou z nejčastějších chorob, odhaduje se, že až dvacet procent obyvatel zažije alespoň jednou v životě hlubokou depresi. Každoročně onemocní depresí až pět procent obyvatelstva a uvádí se, že ženy k depresi inklinují asi dvakrát více než muži.

jan-cimicky-nahled

Psychiatr Jan Cimický

Jak poznám, že mám skutečnou depresi?
Učebnice psychiatrie vždy podtrhovaly, že pro depresi je typická triáda: hluboký smutek – útlum myšlení – útlum motoriky. Mezi další příznaky deprese patří i přetrvávající úzkostná nálada, pocit „prázdnoty“, negativní hodnocení sebe sama a chmurné hodnocení světa i bezprostředního okolí, pocity beznaděje a pesimismu, sebeobviňování a ztráta prožitku či dokonce smyslu života, ztráta zájmu o dřívější věci, koníčky a záliby, neprožívání radosti, nespavost, předčasné ranní probouzení (kterému říkáme ranní pessima, postižený se budí třeba ve dvě či ve tři hodiny a už neusne, pronásledují ho „černé“ myšlenky), objevuje se i nadměrná ospalost a únava během dne, ztráta chuti k jídlu, hubnutí, jindy zase přejídání, celkový pokles energie, vyčerpanost, malátnost, kdy i velice jednoduché aktivity vyžadují nadměrnou námahu a úsilí, nezájem o sexuální život, neschopnost se přinutit i k elementární činnosti, myšlenky na smrt či na sebevraždu.

Může to neurochirurg poznat i na mozku?
V průběhu času se zjistilo, že některé neurotransmitéry (chemické látky zajišťující v mozku přenos informací) hrají zásadní roli u deprese. Jde o serotonin, noradrenalin a dopamin. Depresivní stav je spojen s jejich relativním nedostatkem na nervových zakončeních v mozku. Léky, které nyní užíváme, antidepresiva, dokážou zvýšit postupně jejich dostupnost a pomáhají normalizovat celkovou harmonii a rovnováhu a depresi rozpouštět. V případech, kdy deprese je opravdu hluboká, lze i dnes využít terapii elektrokonvulzí, elektrošok, který se provádí v celkové narkóze a svalovém uvolnění.

Jsou lidé s depresí psychicky nemocní?
Deprese je onemocnění, které jedince nedegraduje, pouze ho na určitou dobu vyřazuje z běžného života. Depresí, ať již periodickou nebo manio depresivní trpěl třeba „modrý abbé“ Josef Dobrovský, který v depresích ničil své rukopisy a v manii nutil návštěvy vyskakovat z prvního patra domku na Kampě, kde bydlel. Deprese poznal i J. W. Goethe, Edgar Allan Poe, Mark Twain, Tennessee Wiliams, Gustav Mahler, Robert Schuman, z našich osobností třeba Ferenc Futurista, Miloš Kopecký a dokonce, jak mi kdysi přiznal profesor Vondráček, i Vlasta Burian! Je obdivuhodné, jak tito lidé, navzdory svému onemocnění, dokázali plnohodnotně tvořit!

Co vlastně může deprese spustit?
Například působení endokrinních žláz, proto deprese může propuknout v pubertě, v klimakteriu, v laktaci nebo kolem menstruace, vlivem ročních období, kdy maximum depresivních fází je na jaře a na podzim, deprese se objevuje pro prodělaných virózách (chřipka). Provází i některá tělesná onemocnění, třeba hypertenzi, ischemickou chorobu srdeční, cukrovku či zhoršenou činnost štítné žlázy. Může tu zapůsobit i zhoršená sociální situace, ztráta partnera, změna životní role (přechod ze školy do práce, odchod do důchodu), vlivy emoční, jako vleklé psychické útrapy. Nesmíme zapomenout ani na vlivy z dětství (třeba rozvrat rodiny, protahovaná krize a rozvod rodičů, případně úmrtí někoho z nich).

Slyšela jsem o tom, že se rozšiřuje i „poporodní deprese“ i u mužů…
A divíte se tomu? Naši předci nebyli u porodů, neabsolvovali všechna vyšetření s manželkami, a do toho všeho dnes přichází stres, jak uživit rodinu. Který chlap by to vydržel?

Co tedy máme dělat, když nás nebo naše blízké trápí deprese?
Deprese je stále více frekventovaným onemocněním naší civilizace a je mu zapotřebí věnovat náležitou pozornost, nebagatelizovat příznaky a při jejich objevení se svěřit do péče odborníka. Zde může velice pomoci pozorné okolí, které včas na tyto stavy upozorní a pomůže specialistu vyhledat! Nejčastější chybou je snaha nemocnému depresi rozmluvit – je to asi stejné, jako bychom se pokoušeli rozmluvit třeba cukrovku… Bylo by naivní si totiž myslet, že člověk má neomezenou schopnost se zbavit tak složitých a komplikovaných stavů, jako přinášejí deprese. A je zbytečné se dlouhodobě trápit, když jsou dnes k dispozici účinné léky.


Autor: Zuzana Pšenicová
Další články
Nahoru