dnes
Středa - zatazeno
4°C
zítra
Čtvrtek - polojasno
5°C
pozítří
Pátek - prehanky-snih-dest
4°C
Některým Pražanům teče z kohoutků 15 tisíc let stará voda
Historická vodárna v Praze 4 - Podolí. Foto: ŠJů / Wikimedia Commons

Některým Pražanům teče z kohoutků 15 tisíc let stará voda

Většině Pražanů teče z kohoutků pitná voda ze Želivky. V menší míře se na zásobování hlavního města životadárnou tekutinou podílí úpravna vody v Káraném. Jednou, maximálně dvakrát do roka, teče z některých kohoutků v metropoli i voda z historické Podolské vodárny, která zpracovává vodu z Vltavy a slouží jako záložní zdroj.

ŽELIVKA

Praha je zásobována ze 75 % z úpravny vody Želivka. Tento zdroj je využíván od roku 1972, kdy byla po sedmi letech dokončena vodní nádrž Švihov. V souvislosti tím, jak se Praha rozrůstala a přibývalo v ní obyvatel, došlo v roce 1987 k více než dvojnásobnému zvýšení kapacity Želivky.

Anketa

Pijete vodu z kohoutku?

93.8%
(93.8%)
6.2%
(6.2%)
Její výhodou je nejen značná kapacita, ale také nízká energetická náročnost. Upravená voda je totiž dopravována do Prahy gravitačním způsobem. Takto „z kopečka“ teče voda štolovým přivaděčem o délce zhruba 52 kilometrů a průměru přes 2,5 metru.

KÁRANÝ

Zhruba čtvrtinu domácností Prahy zásobuje úpravna vody Káraný. Tento druhý nejvýznamnější zdroj metropoli se odlišuje tím, že čerpá podzemní vodu. Odhaduje se, že voda z artéských studní má stáří přes 15 tisíc let. Voda odpovídá svým složením, po jednoduché úpravě odželezněním, požadavkům na vodu pro přípravu kojenecké stravy.

V káranské vodárně se smíchává s vodou z Jizery a po důkladné úpravě se distribuuje do Prahy, především do jejích severních částí. Komplex káranské vodárny, který se stal architektonickou a historicky cennou dominantou na břehu Labe, se podařilo dodnes skvěle zachovat.

karany-nahled Přitom první hektolitry vody doputovaly do Prahy již v roce 1914. Město tak nemuselo oproti některým jiným evropským velkoměstům trpět během války na nedostatek cenné tekutiny. Možná právě dostatek čisté a pitné vody způsobil, že Prahu nedecimovaly tyfové epidemie.

Pro dobrou představu o výkonnosti vodárny v Káraném slouží fakt, že už před zhruba sto lety se čerpalo 880 litrů za sekundu z 567 studní. Dnes se čerpá ze soustavy 680 vrtaných studní podél řeky Jizery a kapacita celého systému se během století moc nezměnila. Je zhruba 900 litrů za sekundu, i když kapacita všech káranských zdrojů je zhruba dvojnásobná.

PODOLÍ

Vodárna v Podolí byla postavena v letech 1927 až 1929 podle projektu architekta Antonína Engela. Ten má mimo jiné na svědomí urbanistické řešení velké části Dejvic.

V 50. letech minulého století letech bylo rozhodnuto o rekonstrukci a dostavbě vodárny prakticky do dnešní podoby. Až do poloviny sedmdesátých let docházelo k postupnému navyšování výkonu až na 2850 litrů za sekundu.

podolska-vodarna-2-nahled Osud vodárny byl dlouho nejistý. V souvislosti s výstavbou vodárny na Želivce se dokonce uvažovalo o ukončení její činnosti.

Do krásné stavby se vkládalo minimální množství prostředků a provozní opravy se prováděly za plného výkonu jen v nejnutnější míře, potřebné k udržení zdroje v provozu.

K odstavení vodárny však nedošlo a v devadesátých letech tu probíhala rozsáhlá rekonstrukce. „Vodárna až do roku 2002 zásobovala především Staré Město a celkově se na výrobě pitné vody pro Prahu podílela asi dvanácti procenty,“ sdělila Marcela Dvořáková ze společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK). Od povodní v roce 2002 slouží podolská vodárna jako rezervní zdroj pro metropoli.


Další články
Nahoru