Některé rizikové faktory aterosklerózy ovlivnit neumíme, proto je potřeba se zaměřit na ty ostatní. Je jich dost

Nemoci srdce jsou také jednou z nejčastějších příčin invalidity a podstatně přispívají k neustálému zvyšování nákladů na zdravotní péči. Prevence je velmi důležitá, navíc také dobře funguje – vede ke snížení úmrtí až o 50 procent.

„Hlavní příčinou všech kardiovaskulárních onemocnění je ateroskleróza, tj. ukládání tukových látek ve stěnách tepen, které vede k jejich postupnému zužovaní a následné nedokrevnosti různých orgánů. Některé rizikové faktory aterosklerózy ovlivnit nemůžeme, například genetickou dispozici, věk nebo pohlaví. Proto se v prevenci kardiovaskulárních chorob musíme zaměřit na faktory ovlivnitelné,“ řekl Richard Češka z 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN.

Hlavními ovlivnitelnými faktory aterosklerózy jsou kouření, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka, vysoký krevní tlak, fyzická neaktivita a obezita. Řadu faktorů mohou pacienti ovlivnit změnou životního stylu. Je rovněž nezbytné důsledně dodržovat pokyny lékaře.

Bohužel toto je stále velký problém. Příčin, proč pacienti nedodržují léčbu, může být několik. Nízké vzdělání, nedostatečná důvěra v lékaře i léčbu obecně, psychické problémy, stres a zejména nepochopení nutnosti léčby a nízká motivace ke změně chování.

Velkou roli hraje předepsaná léčba – složitost denního dávkování, počet tablet, které pacient musí denně užívat. Navíc onemocnění srdce a cév nebolí a pacient může nabýt mylného dojmu, že se nemusí léčit.

Určitý vliv na užívání předepsané léčby může mít také osoba lékaře, který v danou chvíli nemusí mít z různých důvodů dostatek pochopení nebo času na jednotlivé pacienty.

Lékař by měl vždy poskytnout pacientovi informace o rizicích onemocnění a potřebě léčby, případně mu dále poskytnou relevantní zdroje těchto informací. Měl by dbát na adekvátní kontroly pacienta – nejen dodržování farmakologické léčby, ale i režimových opatření.

Tam, kde je to žádoucí, by měl pacientovi nasadit léčbu pomocí fixních kombinací, a usnadnit tím dodržování léčby. Je dobré, aby informoval pacienta o průběhu léčby, možných překážkách v dodržování léčby a o jeho úspěších.

„Pacient by měl převzít zodpovědnost za svůj zdravotní stav, o svou léčbu se zajímat a aktivně se na ní podílet – nejen zavedením a dodržováním režimových opatření, případně pravidelným užíváním předepsané léčby a pravidelným měřením tlaku. Pacient by měl dále chodit na pravidelné kontroly a být ke svému lékaři maximálně upřímný, tedy informovat ho o svém skutečném zdravotním stavu a nic nezamlčovat,“ dodal profesor Češka.

Pohyb jako prevence

„Pohyb je nejen skvělou prevencí, ale i lékem na široké spektrum civilizačních onemocnění,“ uvedla Jana Havrdová, prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness a České komory fitness.

„Je potřeba zdůraznit význam pravidelné fyzické aktivity v každodenním životě. Její nedostatek má totiž fatální následky, a to u všech generací. Přitom pravidelné sportování je klíčové pro kvalitní život ve zdraví,“ uvedl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Výbor dlouhodobě upozorňuje na přímou souvislost s pohybovou aktivitou a náklady na zdravotní péči.

Podle profesora Václava Bunce z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy má nedostatek pohybu dokonce fatální důsledky pro společnost. „Nefarmakologická intervence, jejímž cílem je změna životního stylu – patří sem pohyb a dieta, má ve svém důsledku přímý a nepřímý efekt. Přímým efektem je snížení nákladů na zdravotní péči, léky, nemocniční a ambulantní péči. To je možné odhadnout na zhruba 70 až 80 miliard korun,“ uvedl.