Některé pražské školy zařazují Ukrajince do tříd, jiné do adaptačních skupin

Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce školy situaci zatím většinou zvládají. Nápor zažívají hlavně v Praze a ve Středočeském kraji, řekl. Uvítaly by, kdyby se zlepšilo třeba financování asistentů z řad Ukrajinců, které podle Zajíce školy dosud často platí ze svých rozpočtů.

„Původně ministerstvo školství tvrdilo, že se budou platit z Národního pedagogického institutu, který ale teď údajně finance pro tyto účely nemá," řekl ČTK.

Podle Zajíce školy v zařazování Ukrajinců postupují v současnosti dvěma způsoby. Někde je přijímají rovnou do českých tříd, jinde pro ně mají adaptační skupiny, popsal. Který postup je lepší, je podle něj nyní těžké posoudit.

Adaptační skupiny označil za ideální v případě, že by uprchlíci z ČR brzo opět odešli. Výhodou integrace do tříd je podle něj to, že jsou děti víc v kontaktu s češtinou a mohou se rychleji začlenit mezi Čechy.

Cestou adaptačních skupin se vydaly například školy v Praze 7. Podle ředitele ZŠ Strossmayerovo náměstí Františka Rady vedou tyto skupiny ukrajinské učitelky a děti v nich mají mimo jiné i výuku češtiny.

V ZŠ Strossmayerovo náměstí jsou tyto skupiny dvě a chodí do nich asi 36 dětí. Do běžných tříd by se mohly zařadit zřejmě od začátku příštího školního roku.

Naopak ZŠ Na Líši v Praze 4 má ve svých 18 běžných třídách už nyní 25 dětí uprchlíků. Podle ředitele Václava Hlinky, který je zástupcem Asociace ředitelů základních škol pro Prahu, má škola s integrací cizinců zkušenosti 20 let.

Práci s Ukrajinci považuje ve srovnání s jinými cizinci za snazší v tom, že mluví jazykem blízkým češtině a mohou získat pomoc krajanů, kteří v zemi žijí už delší dobu. Školy podle něj obdržely z ministerstva školství i neziskových organizací také dost návodů, jak při začleňování uprchlíků postupovat.

ZŠ Na Líši může podle Hlinky přijmout ještě několik dalších uprchlíků. „Od městské části máme povolenou výjimku do tříd, takže máme některou třídu přes 30 (žáků),“ řekl. Zájem o přijetí Ukrajinců se podle něj ale v poslední době hodně zmenšil.

„Asi největší byl hned po jarních prázdninách ve druhé polovině března,“ uvedl. Doučování češtiny podle něj zajišťují pedagogové školy, kteří za to dostávají peníze z evropských dotací. Nejsou tak podle něj zatím potřeba ani učitelé navíc.

V ZŠ Pečky na Kolínsku, kterou vede Zajíc, je nyní 17 ukrajinských uprchlíků a dalších 20 na přijetí čeká. Škola už proto také podle ředitele zažádala o navýšení kapacity, takže v některých ročnících pak bude mít i přes 30 žáků ve třídě.