Dnes Sobota - skorojasno 11°C
Zítra Neděle - skorojasno 12°C
Sobota 23. 10. 2021
Svátek má Teodor
Koronavirus
Aktuální informace o epidemii.
Nekonečný boj s potkany v Praze: Skončila další fáze deratizace, kanalizace je domovem milionů hlodavců
Potkan. Foto: Reg Mckenna / Wikimedia Commons

Nekonečný boj s potkany v Praze: Skončila další fáze deratizace, kanalizace je domovem milionů hlodavců

Skončila letošní celoplošná deratizace pražské stokové sítě, která probíhala od začátku dubna. I přes opakované pokládání nástrah se počet potkanů v metropoli podle odhadů pohybuje dlouhodobě kolem pěti milionů. Na každého Pražana tak připadají čtyři až pět těchto hlodavců.

Pracovníci Pražských vodovodů a kanalizací (PVK), které deratizaci provádí, byli kromě běžných ochranných pomůcek letos vybaveni také respirátory. Jako již tradičně do kanalizační sítě nevstupovali a návnady pokládali z povrchu.

„Zvýšený výskyt podkladů jsme letos zaznamenali pouze v okolí stavebních prací v různých částech metropole. Žádná městská část nebyla zasažena mimořádným množstvím hlodavců,“ mluvčí PVK Tomáš Mrázek.

Při celoplošné deratizaci bylo ošetřeno 13,5 tisíce kanalizačních vstupů a při tom použito 13,5 tisíc kilogramů nástrah. K hubení potkanů se v Praze používají požerové nástrahy vhodné do vlhkého prostředí. Ty obsahují například pekařské drobky, šrot, kukuřici, čokoládu, tuk a účinnou látku antikoagulant, přípravek na ředění krve.

Když potkan byť jen malou část nástrahy sežere, do dvou dní se mu udělá zle, začne mu řídnout krev a pomalu zemře na vnitřní krvácení. Odpadá tak problém se sběrem mrtvých potkanů, protože ti se rozloží v norách, případně je ze stokové sítě voda odplaví do čistírny odpadních vod.

Deratizace odstartovala na jaře v Praze 1. Jako první přišlo na řadu Nové Město, Václavské náměstí a okolí Petrského náměstí. Následně se deratizátoři objevily v dalších rizikových lokalitách. Zvířata neustále migrují, proto deratizéři umísťují návnady vždy na větší plochu. Místa, kde jsou nástrahy položeny, jsou vždy vyznačena varovnými cedulemi.

Pravidelnou deratizací kanalizace se daří udržovat počet potkanů na přiměřené úrovni, nicméně problémy s nimi neubývají. „Cyklicky prováděné deratizace představují pozitivní přínos pro udržení přípustné populace hlodavců, především potkanů,“ sdělil mluvčí Hygienické stanice hlavního města Prahy Zbyněk Boublík.

Bohužel mnoho potkanů je také na povrchu okolo popelnic a v neošetřované zeleni, kam obyvatelé vyhazují odpadky. Rovněž zvýšený stavební ruch vyhání potkany z kanalizace na povrch. „Dalšími problémovými místy jsou lokality obývané bezdomovci,“ uvedl Mrázek.

Lidé si často pletou potkany s krysami. Oba hlodavci jsou si na první pohled podobní. Krysa je menší než potkan, má štíhlejší tělo a delší ocas. Potkan oplývá spíše robustnější stavbou těla. Krysa má špičatý čenich, uši má větší v poměru k hlavě než potkan a jsou téměř holé. Oči má větší.

Zbarvení krysy bývá více do černa, zatímco potkan je spíše šedohnědý až hnědý. Krysa si libuje na suchých místech, vody se děsí. Potkan navštěvuje vlhká nebo mokrá místa. Krysa obecně vrhne sedm mláďat najednou, potkan vrhne třikrát až pětkrát za rok devět až dvacet mláďat. Krysy jsou v Česku poměrně vzácné.


Autor: Jan Puci

Praha podpoří integraci mladých lidí z dětských domovů

20. října 2021 v 10:54

Rada hl. m. Prahy schválila finanční podporu projektu Patron – podpora sociální integrace dospívajících z dětských domovů organizace Liga otevřených mužů ve výši 199,8 tisíc korun. 

Další články
Nahoru