Nejvyšší soud dal šanci na odškodnění ženě, která upadla v pražské tramvaji
Přidejte si nás na domovskou Nehoda se stala v roce 2018. Žena, která jako oporu používá trekové hole, nastoupila v přední části prvního vozu soupravy. Zamířila k sedadlu určenému pro invalidy. Muže, který tam seděl, požádala o uvolnění místa. Jednou rukou se při tom držela madla na sedadle, v druhé měla hole. V tu chvíli se řidič rozjel, žena upadla a zlomila si křížovou kost.
Obvodní soud uvedl, že žádný předpis nestanovuje povinnost dopravce vyčkat před odjezdem na usazení cestujícího s omezenou schopností pohybu. Takovou povinnost prý ani nelze spravedlivě požadovat, řidič totiž nemusí mít dostatečný výhled na dění v celém voze. Čekání navíc prodlužuje jízdní dobu, což by v moderní městské dopravě mohlo vést až ke kolapsu, uvedl obvodní soud.
Dopravní podnik podle verdiktu obvodního soudu, potvrzeného i městským soudem, vynaložil veškeré úsilí, které lze spravedlivě požadovat, aby předešel případné škodě. Naplnil se tak liberační důvod pro zproštění odpovědnosti podle občanského zákoníku.
Podle Nejvyššího soudu ale liberační důvody dopadají jen na situace, kdy újma vznikla působením vnějších vlivů, které nemají původ v běžném provozu. Jde například o živelní události, extrémní povětrnostní vlivy nebo s provozem nesouvisející jevy uvnitř dopravního prostředku, třeba napadení řidiče, konflikt mezi cestujícími, výbuch či požár látek přenášených pasažérem.
„Pouze v případě takových a jim podobných okolností může se provozovatel dopravy či dopravního prostředku odpovědnosti zprostit, prokáže-li zároveň, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po něm požadovat, tedy že okolnostem, jež vyvolaly škodlivý účinek, nemohl předejít a eliminovat jejich působení na provoz vozidla," rozhodl NS.
Před pádem ženy v tramvaji se ale projevily okolnosti typické pro běžný provoz, tedy zrychlený pohyb či rozjezdová akcelerace. Uplatnění liberačního důvodu podle občanského zákonu je tedy vyloučené. Obvodní soud se nyní musí zabývat především výší nároku, avšak zváží také to, zda a v jakém rozsahu lze vzniklou škodu přičítat i pasažérce a její případné neopatrnosti, spočívající třeba v porušení povinnosti přidržovat se za jízdy madel.
„Byla-li totiž škoda způsobena výlučně či zčásti jednáním poškozeného, je v odpovídajícím rozsahu vyloučena odpovědnost provozovatele. Lze však poukázat i na ustálenou rozhodovací praxi, která plné způsobení si újmy osoby uvnitř vozidla spojuje pouze s výraznou neopatrností pasažéra či jeho ignorací pokynů ze strany přepravce," uvedla v tiskové zprávě mluvčí NS Gabriela Tomíčková.
