Nejstarší jez v Praze si dodnes zachoval svůj původní vzhled z 13. století
5. prosince 2019 17:24
Přidejte si nás na domovskou 
Pohled z nábřeží. Fot: Karelj / Wikimedia Commons
Jez je veden ve stejném profilu, jako ve 13. století. Původní konstrukce stavby na dohled od Karlova mostu je dřevěná s kamennou výplní. Jedná se o typ takzvaného pražského jezu. V roce 1958 byl zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek.
Jez zajišťoval vodu pro pohon Sovových mlýnů na Kampě, pro napájení vodního náhodu Čertovky a také Staroměstských mlýnů. Od těch je odvozen název jezu. Mlýny jsou seskupeny kolem Staroměstské vodárenské věže na dnešní Novotného lávce. V průběhu staletí několikrát vyhořely, vždy se dočkaly obnovy. Svou původní funkci přestaly plnit v první poloviny minulého století, chátrající stavby byly později rekonstruovány.
Délka Staroměstského jezu je úctyhodných 321 metrů. U pravého břehu je ukončen u Karlových lázní, na levém břehu navazuje na dělící zeď dolního plavebního kanálu Smíchovské plavební komory. Jez překonává spád 95 centimetrů.
Uprostřed jezu je vorová propusť široká 12 metrů. Tou si vodáci jednou za rok mohou projet na kánoi nebo na raftu. Vždy na konci září totiž skauti v rámci závodu sjíždí tři jezy v Praze. Šítkovský (pod Jiráskovým mostem), jez Staroměstský a Helmovský jez u Štvanice.
V rámci této tradiční akce je umožněno volné splutí atraktivní trasy i veřejnosti. Začíná se na Císařské louce naproti Vyšehradu, končí na Štvanici. Na zhruba šestikilometrovém úseku jsou zmíněné tři jezy.
Propusť Staroměstského jezu má parametry, jak je v roce 1366 stanovil císař Karel IV. Jezy na Vltavě, Berounce, Lužnici a Otavě šířku musely mít propusť širokou 20 loktů, což je necelých 12 metrů. Podle císařského nařízení každý, kdo udělal překážky na řece, musel vybudovat průjezd a za jeho použití si nesměl nechat platit.
