dnes
Úterý - obcasny-dest
10°C
zítra
Středa - zatazeno
11°C
pozítří
Čtvrtek - oblacno
11°C
Nejhorší bydlení za nejvíce peněz? Problém sociálních ubytoven se týká i Prahy
Měli by se Romové podílet na přípravě koncepce sociálního bydlení? Foto: archiv

Nejhorší bydlení za nejvíce peněz? Problém sociálních ubytoven se týká i Prahy

Sociální ubytovny vzbuzují rozporné reakce. Podle náměstka ministra pro místní rozvoj mohou být součástí koncepce sociálního bydlení, podle jiných jejich existence spíš ubližuje. Problém se týká nejen lokalit s vysokou nezaměstnaností, ale i Prahy.

Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Miroslava Kalouse by součástí budoucí koncepce sociálního bydlení měly být mimo jiné takzvané sociální ubytovny. Nadále by měl být také vyplácen příspěvek a doplatek na bydlení lidem, kteří na náklady spojené s bydlením nemají finanční prostředky. Ministerstvo koncepci chystá.

„Nechceme ale, aby ubytovny fungovaly jako v současné době, kdy na nich vydělávají jejich majitelé,“ řekl náměstek v rámci diskuse o sociálním bydlení a ubytovnách v smíchovském HUBu (pracovní prostor pro setkávání, inovace a rozvoj podnikání). Nyní je to totiž tak, že majitelé ubytoven inkasují peníze na osobu, nikoli na metr čtvereční, tím vydělají víc.

Podle Heleny Jedinákové ze Vzájemného soužití majitelé ubytoven mnohdy vyinkasují více než dvacet tisíc za malou místnost, ve které se tísní i pětičlenná rodina, která má nárok na příplatek či doplatek na bydlení, jež připadnou majitelům ubytoven.

„Když vznikne nabídka, zlepší se i kvalita ubytoven,“ řekl Kalous. Do ubytoven by podle něj měly investovat i městské části a obce, kterým by stát poskytl úvěry třeba i s nulovým úročením.

Krátkodobá pomoc?

Podle Kalouse by ubytovny měly být především krátkodobou pomocí pro lidi, kteří potřebují bezpečí, vyspat se a osprchovat. Nevadí mu, že v takových zařízeních jsou omezena některá práva bydlících – například k nim nesmí chodit návštěvy.

Jedináková to naopak označila za porušování lidských práv – v ubytovnách jsou většinou umístěny například kamerové systémy nebo tam působí ostraha.

Sociální antropolog Štěpán Ripka oponoval, že podle analýzy několika akademiků naopak do ubytoven žene lidi absence sociálního bydlení, které by podle něj s ubytovnami počítat nemělo. Jedním z výstupů studie je, že ubytovny mohou zvyšovat počet lidí bez přístřeší.

Problém se týká nejen severních Čech a dalších oblastí, které sužuje nezaměstnanost, ale čím dál víc i Prahy, kde přibývají lidé bez domova.

Z ubytovny do ubytovny

Místostarosta Prahy 3 Matěj Stropnický (SZ) uvedl, že ubytovny jsou nejhorším bydlením za nejvíce peněz. Mnohdy jsou do nich podle něj umísťováni lidé, kteří těžko shánějí bydlení na volném trhu. Není výjimkou, když se v pokoji bez sociálního zařízení mačká několikačlenná rodina a platí i přes deset tisíc korun.

Právník z Poradny pro občanství Pavel Čižinský dodal, že diskriminovány jsou často rodiny s více dětmi. Strop na počet dětí mají například i azylové domy.

Podle Stropnického je problém, že lidé žijící v takových zařízeních putují z ubytovny na ubytovnu či z azylového domu do azylového domu, kde mohou být jen rok. Chce řešit příčiny problémů, které v mnoha případech vidí v tom, že lidé dluží na nájemném a dluhy jim navyšuje poplatek z prodlení, který mnohdy dlužnou částku několikanásobně přesahuje.

On sám se snaží rodinám s dětmi, které jsou v tísni, pomoci návrhy na odpuštění poplatků z prodlení či sháněním nájemních bytů, někdy však naráží na předsudky nájemníků domů, do kterých by měly být rodiny v tíživé situaci ubytovány. Předsudky jsou znát především vůči romským rodinám.

Spor o komplexní zákon

Komplexní zákon o sociálním bydlení by uvítala opoziční zastupitelka Prahy 2 Michaela Marksová-Tominová (ČSSD), předcházet by mu podle ní měla analýza současného stavu, aby se zjistilo, kdo na sociálních ubytovnách nejvíce vydělává.

Marksová-Tominová uvedla, že v době, kdy působila ve vedení radnice, bojovala o to, aby bylo třeba rodinám s pěti dětmi odpuštěno výše zmíněné penále, které navyšovalo dlužnou částku do astronomických čísel. „Byl to mnohdy tvrdý boj. Tyto úroky z prodlení ale považuji za státní lichvu,“ řekla.

Podle slov romské aktivistky Ivany Mariposy Čonkové se sociální bydlení týká především Romů, měli by se proto na přípravě koncepce sociálního bydlení podílet. Zástupci samospráv dodali, že hlas by měli mít i oni, protože schválené návrhy budou realizovat a financovat právě radnice.

Náměstek Kalous se nechal již dříve slyšet, že vláda nechce prosadit komplexní zákon o sociálním bydlení, ale dílčí normy, které by podle něj byly pružnější. Opozice, mnozí představitelé samospráv, zástupci majitelů domů či nájemníků naopak po zákonu volají. Měl podle nich existovat již „včera“.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru