Nedostatečně léčená cukrovka může vést k závažným komplikacím, vědci z pražského centra dosáhli úspěchu

„Léčbu tohoto onemocnění nelze na úkor covidu pomíjet,“ zdůrazňuje profesor Martin Prázný, vedoucí Diabetologického centra 3. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Právě vědci z Diabetologického centra v čele s nutriční specialistkou Anetou Háskovou díky nedávno publikované studii prokázali, že česká diabetologie má velký význam i na mezinárodním poli.

Nedostatečně léčená cukrovka může vést k závažným komplikacím, které zhoršují kvalitu života diabetiků. Proto lékaři z Diabetologického centra 3. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN u příležitosti Světového dne diabetu zdůrazňují, že bychom na tuto nemoc neměli zapomínat ani v období koronavirové krize.

„Cukrovku lze dnes díky moderním lékům a rozvoji technologií pro monitoraci krevního cukru úspěšně léčit, komplikacím dokážeme předcházet. Důležitý je zájem pacienta a jeho dobrá spolupráce s lékařem. Pak dokážeme najít cestu, jak cukrovku zvládnout. Pacient má pak lepší šance zvládnout zátěžové situace včetně covidu,“ říká Prázný.

Česká diabetologie zaznamenala shodou okolností nedlouho před Světovým dnem diabetu, který připadá na 14. listopadu, pozoruhodný úspěch na mezinárodním poli díky studii CORRIDA, kterou v nejprestižnějším časopise oboru publikovala se svými kolegy Aneta Hásková, doktorandka a nutriční specialistka působící rovněž v Diabetologickém centru 1. LF UK a VFN.

Studie srovnávající efektivnost systémů monitorace hladiny cukru v krvi u pacientů s cukrovkou 1. typu vyšla v odborném časopise Diabetes Care. Jde o vůbec první randomizovanou studii s tímto zaměřením, díky čemuž se také stala stěžejním tématem na mezinárodní konferenci pořádané Americkou diabetologickou asociací.

„Pro monitoraci glukózy se využívají glukometry vyžadující odběr krve z prstu, ale nově také na dlouhodobých senzorech založené systémy pro okamžitou monitoraci glukózy (FGM – Flash Glucose Monitoring) nebo systémy pro kontinuální monitoraci v reálném čase (CGM – Continuous Glucose Monitoring). Oba systémy jsou pro pacienty pohodlnější a přináší mnohem více informací než tradiční glukometry.

„V České republice jsou pro pacienty s diabetem 1. typu dobře dostupné, žádná studie je ale dosud vzájemně nesrovnávala. My jsme se tomuto tématu rozhodli věnovat v naší studii CORRIDA, kde jsme si dali za cíl posoudit účinnost těchto systému z hlediska kontroly optimální hladiny cukru v krvi a v prevenci výskytu hypoglykémií v zátěžové situaci a po ní. Připravujeme rozšíření této studie, výsledky bychom měli publikovat v příštím roce,“ přibližuje svůj výzkum hlavní autorka studie Aneta Hásková.

„Potvrdilo se, jak důležité jsou pro prevenci hypoglykemie alarmy, kterými senzorové technologie v reálném čase pacienta upozorňují na pokles i vzestup hladiny cukru v krvi. Pacienti mohou díky výstraze včas reagovat, upravit dávkování inzulinu, a díky tomu se mohou vyhnout hypoglykémiím a hyperglykémiím,“ dodává.

Získaná data mohou sloužit jako základ pro budoucí odborné diskuze, klinickou praxi i jednání s pojišťovnami o úhradách monitorovacích systémů. „Podobné studie s novými technologiemi potvrzují jejich význam při zvládání diabetu a přináší nové zásadní informace, podle kterých se můžeme my i naši pacienti lépe rozhodovat při volbě nejvhodnější metody monitorace krevního cukru,“ říká profesor Prázný.

Diabetes mellitus je chronická porucha, při níž organismus není schopen zpracovávat glukózu kvůli nedostatku inzulinu. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky trpí v České republice nějakou formou cukrovky již přes jeden milion osob a do budoucna se očekává jejich další nárůst.

Většina z nich má diabetes mellitus 2. typu, který postihuje spíše starší osoby a vzniká především vlivem nezdravého životního stylu – nedostatku pohybu, nadváhy, špatných stravovacích návyků. Asi 60 tisíc osob u nás trpí diabetem 1. typu, který patří mezi autoimunitní onemocnění a postihuje nejčastěji děti ve věku do 15 let.