Navrhované změny pro prodej potravin: v obchodě se dozvíte více o jejich původu
5. února 2014 16:58
Podle nedávného výzkumu společnosti Stenmark nakupují potraviny ze zahraniční nejčastěji Pražané a lidé z dalších velkých měst. Bude pro ně proto důležitý návrh novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích, jehož cílem je přizpůsobit české potravinové právo předpisům EU. Poslanci vládní návrh poslali k projednání zemědělskému výboru.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) informoval o tom, že návrh zavádí novou povinnost pro provozovatele potravinářských podniků, kteří nakupují potraviny z jiného členského státu Evropské unie nebo třetích zemí. Nově budou muset informovat příslušné orgány o jejich „příchodu“ do země.
Zavedena by měla být i povinnost pro prodejce, jejichž tržby přesahují pět miliard korun – vždy jednou za rok by musely zákazníkům čitelně zpřístupnit seznam pěti zemí, které mají největší podíl na jejich tržbách.
Sankce by měla být zvýšena až na 10 milionů
Návrh dále navyšuje maximální sazbu sankce u potravin, které nesplňují stanovenou kvalitu. Maximální sankce by měla být zvýšena z tří milionů korun až na 10 milionů. Změna by nenastala u potravin, které nejsou bezpečné, tam již od roku 2008 platí sankce až do výše 50 milionů korun.
Předložená norma taktéž rozšiřuje kompetenci Státní veterinární správy na úřední kontrolu zvěřiny – kontrolu bude moci provádět také při poskytování stravovacích služeb, tedy v restauracích.
„V minulém roce Státní potravinářská a zemědělská inspekce udělila pokuty z důvodu nekvalitních potravin a dalších prohřešků asi za 64 milionů korun. Pro srovnání, v roce 2011 to bylo 35 milionů korun,“ řekla poslankyně Dana Váhalová (ČSSD).
Z nedávného výzkumu vychází, že téměř polovina dovážených potravin pochází z Německa a Polska. Do ČR se navíc podle nejrůznějších zjištění stále více dostávají nekvalitní potraviny – třeba ve filé není příliš masa a čokoláda není vždy skutečnou čokoládou.
Menší pokuty pro menší prodejce?
Nad potřebností návrhu se prakticky všichni shodli. Došlo ale i k názorové přestřelce. Podle poslankyně Olgy Havlové (VV, zvolena za Úsvit) není dobré, že v návrhu je stanovena maximální výše pokuty. „Nebere to ohled na to, zda je pokutovaný podnik malý domácí prodejce, nebo nadnárodní kolos,“ řekla. Podle ní by stálo za úvahu, aby výše pokut byla procentem z ročního obratu dané firmy.
„Mně je jedno, jestli si koupím shnilou bramboru nebo rajče ve velkoobchodu, respektive v nějakém řetězci, anebo u drobného dodavatele. Jestliže si necháte postavit dům a on vám spadne na hlavu, když to přežijete, taky asi nebudete řešit, jestli si máte po „eseročku“, které vám to postavilo, říkat o menší pokutu za nápravu škod než u nějaké nadnárodní velké firmy,“ reagoval poslanec František Laudát (TOP 09).
Část návrhu, pokud projde celým legislativním procesem, by měla nabýt účinnosti počínaje letošním červencem, další část 13. prosince.
Co také zaznělo v diskusi…
„Je zarážející, že jsou dováženy dříve typicky české plodiny a komodity, jablka, zelenina, vepřové maso. Jsou dováženy za poměrně nízkou cenu, je otázka v jaké kvalitě a zda ze zahraničí nedochází také k dovozům za takzvaných skrytých dotací. To samozřejmě vedlo k tomu, že v minulých letech české a moravské podniky končily s pěstováním ovoce a zeleniny, s chovem prasat, a návrat k původnímu stavu je velmi obtížný, prakticky nemožný,“ uvedl poslanec Michal Hašek (ČSSD).
„Problematika zvěřiny je velmi choulostivá i z toho důvodu, že velká část produkce je v prodejnách, respektive ve stravovacích zařízeních, z produkce pytláků. Je tady také otázka toho, že zvěřina na rozdíl od jiných komodit je velmi obtížně kontrolovatelná v průběhu jejího vzniku. To znamená, nikde nevíte, kde se ta zvěř pohybovala, čím se živila a podobně. Samozřejmě ale máme nějaký monitoring,“ řekl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).