Návrh zákona o ochraně oznamovatelů (tzv. Zákon o whistleblowingu) – o povinnostech pro zaměstnavatele a hrozících sankcích

Zde je článek, který se zabýval zejména tím, co whistleblowing znamená a jaké povinnosti stanoví všem zaměstnavatelům. Ve zkratce: jako whistlebloweři jsou označovány zaměstnanci, případně spolupracující osoby, které upozorňují na nelegální činnost organizací nebo institucí, pro které pracují.

V tomto článku se blíže zaměříme na povinnosti tzv. povinných subjektů, kterými jsou mimo jiné zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci. Dále se dozvíte, jaké sankce hrozí za porušení povinností povinných subjektů, a jakým způsobem povinné subjekty vyřizují oznámení o protiprávním jednání nebo jeho podezření.

Povinnosti pro povinné subjekty

Jak bylo již výše uvedeno, návrh zákona vymezuje kategorii tzv. povinných subjektů, kterým stanoví zvláštní povinnosti. Mimo jiné do této kategorie mají spadat i zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců (včetně „dohodářů“, zaměstnanců se zkráceným pracovním úvazkem a agenturních zaměstnanců).

Upozorňujeme, že oproti evropské směrnici je český návrh zákona přísnější; dle směrnice je povinným subjektem zaměstnavatel s více než 50 zaměstnanci, je tedy možné, že návrh zákona v tomto ohledu bude ještě změněn.

Povinným subjektům jsou stanoveny tyto nejdůležitější povinnosti:

1. Povinnost zavést vnitřní oznamovací systém

Povinné subjekty budou povinni v rámci své organizace zavést systém, prostřednictvím kterého budou moci oznamovatelé provádět oznámení o protiprávním jednáním nebo podezření na to, že k protiprávnímu jednání dochází. Dle návrhu zákona bude povinný subjekt povinen zajistit, aby oznamovatelé mohli podat své oznámení písemně, ústně, ale také osobně. O oznámení se může seznámit pouze tzv. příslušná osoba (o ní blíže viz bod 2), která je o oznámeních povinna zachovávat mlčenlivost a je povinna je nestraně posoudit.

V rámci vnitřního oznamovacího systému musí být také zajištěna anonymita oznamovatele.

Vedení systému budou moci povinné subjekty outsourcovat; pro povinné subjekty zaměstnávající méně než 249 zaměstnanců bude umožněno tento systém sdílet s dalšími povinnými subjekty.

2. Povinnost určit příslušnou osobu, která je pověřena vedením vnitřního oznamovacího systému

Každý povinný subjekt bude povinen určit osobu, která se bude věnovat správě oznamovacího systému a dalším zpracováním oznámení, které budou prostřednictvím oznamovacího systému učiněny. Konkrétně bude příslušná osoba zodpovědná za příjem a posuzování oznámení, dále bude navrhovat opatření k nápravě a opatření k předejití protiprávního stavu. Samozřejmostí je, že příslušná osoba bude povinna zachovávat o skutečnostech, o kterých při své činnosti dozví, a bude povinna postupovat nestranně.

Požadavky pro výkon činnosti příslušné osoby jsou dle návrhu zákona následující: musí jít o fyzickou osobu, která je plně svéprávná, zletilá a bezúhonná. Požadavky na vzdělání nejsou stanoveny. Při výběru příslušné osoby je nicméně vhodné vzít v potaz i její morální a odborné předpoklady nebo to, zda se jedná o důvěryhodnou osobu.

Stejně jako v případě vnitřního oznamovacího systému bude umožněno pověřit výkonem činností příslušné osoby třetí osobu a bude možné ji sdílet s dalšími povinnými subjekty.

3. Povinnost zajistit, aby informace o způsobech oznamování byly uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup

Povinný subjekt bude povinen zpřístupnit dálkovým způsobem, ideálně tedy na svých internetových stránkách, následující informace:

• Jakým způsobem lze podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému
• Jakým způsobem lze podat oznámení prostřednictvím oznamovacího systému vedeného Ministerstvem spravedlnosti
• Označení příslušné osoby, její telefonní číslo a emailová adresa, případně jiná adresa pro doručování

4. Povinnost zajistit, aby bylo oznámení řádně posouzeno

5. Povinnost zajistit, aby byl oznamovatel řádně vyrozuměn o přijetí oznámení a o jeho posouzení

O přijetí oznámení má být oznamovatel vyrozuměn do 7 dnů ode dne přijetí.

Oznámení má být posouzeno ve lhůtě 30 dnů. Tuto lhůtu je možné prodloužit až o dalších 30 dnů, maximálně však dvakrát.

Jaké sankce hrozí za porušení povinností?

Za porušení povinností návrh zákona stanoví relativně vysoké pokuty. V případě povinných subjektů (tedy zaměstnavatelů) může být uložena pokuta do výše 1 000 000 Kč nebo 5 % s čistého obratu za poslední ukončené účetní období.

Za méně závažné přestupky, jako je neuveřejnění příslušných informací dálkovým způsobem, může být povinnému subjektu udělena pokuta do výše 400 000 Kč nebo 3 % s čistého obratu za poslední ukončené účetní období.

Návrh zákona stanoví sankce rovněž pro příslušné osoby, nicméně v nepoměrně nižším rozsahu. Sankce je zároveň stanovena i pro oznamovatele, kteří vědomě podají nepravdivé oznámení, a to až do výše 50 000 Kč.

Jak bude možné podat oznámení a jak bude posouzeno?

Jak již bylo výše uvedeno, oznamovatelé budou moci oznámení o protiprávním jednání podat buď prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, případně oznamovacího systému provozovaného Ministerstvem spravedlnosti, a za podmínek stanovených zákonem jej budou oprávněni i zveřejnit.

Dle současného návrhu bude možné oznámení podat jak písemně, tak ústně, případně i osobně.

V případě, že k oznámení dojde prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, začne se oznámením zabývat pověřená osoba. Ta bude povinna vyrozumět o přijetí oznámení oznamovatele do 7 dnů, a do 30 dnů bude muset posoudit, zda je oznámení důvodné, a případně navrhnout povinnému subjektu adekvátní opatření k nápravě. Lhůtu pro posouzení bude možné prodloužit až o 30 dnů, a to maximálně dvakrát. O způsobu vyřízení oznámení musí být oznamovatel opět písemně vyrozuměn.

V případě, že bude oznámení vyhodnoceno jako nedůvodné, příslušná osoba vyrozumí oznamovatele a poučí jej o tom, že oznámení může i nadále podat u orgánu veřejné moci.

O přijatých oznámeních bude příslušná osoba povinna vést evidenci po dobu pěti let, a to v elektronické podobě.

Autorkou článku je Mgr. Veronika Kaplanová