Navigační prvky na nádražích v metropoli čekají úpravy

Letos na jaře proběhl kvalitativní průzkum zaměřený na informovanost cestujících na železničních stanicích a zastávkách v Praze a Středočeském kraji. Mapoval chování, potřeby a vnímání informačních a navigačních prvků mezi pravidelnými i příležitostnými cestujícími vlakem. „Výstupy poslouží jako základ pro návrh nové podoby informačních systémů v rámci projektu Čitelná Praha, jehož cílem je zlepšit čitelnost, orientaci a informační komfort ve veřejném prostoru,“ popsal Drápal.  

Průzkum, jehož realizátorem bylo pro Ropid sdružení společností VML a Kantar, se soustředil na hodnocení současného informačního prostředí městské a příměstské železnice a testování nových prvků ve stanici Praha-Dolní Počernice.

Bylo zjišťováno, jak informační a navigační prvky cestující vnímají a využívají, jak hodnotí jejich srozumitelnost a užitečnost, jaké jsou jejich zkušenosti s informováním v mimořádných situacích a při výlukách nebo jak vnímají nové informační prvky testované v Dolních Počernicích.

Ukázalo se, že nejvíce využívanými prvky jsou digitální tabule s aktuálními odjezdy a směrovky k nástupištím. „Občasní cestující vykazují největší potřebu informačních a navigačních prvků, zejména při změnách dopravního režimu, výlukách a přesunech mezi nástupišti. I zkušení cestující se mohou dostat do situací, kdy potřebují asistenci – například při mimořádnostech nebo změně nástupiště na poslední chvíli,“ popsal mluvčí.

Cestující podle něj postrádají informace o návazné dopravě a cílech v okolí nádraží – tyto informace jsou podle nich potřebné už přímo z prostoru stanice. Stávající informační vitríny PID jsou považovány za obsahově důležité, ale jejich struktura a grafické zpracování jsou vnímány jako zastaralé a složité.

„Pozitivní zpětnou vazbu jsme získali na nové orientační prvky v Dolních Počernicích – zejména ,Teploměry´ s linkovým schématem, mapové obelisky se směrovkami nebo navigační totemy zviditelňující nádraží z dálky,“ řekl Drápal. Průzkum ukázal, že symbol „S“ není pro občasné cestující snadno pochopitelný. Nový design je obecně hodnocen kladně, včetně doporučení na zpřesnění obsahu.

Budoucí rozvoj informačního systému by podle dotazovaných cestujících měl zacílit primárně na občasné cestující, kteří ho nejvíce využívají. Zjednodušit by se měly obsah a struktura, tedy méně textu a více grafických prvků.

Lidé se přejí také posílit prostorovou orientaci, včetně navigace do okolí stanic a propojit fyzické a digitální informace – například formou QR kódů.

Na základě výzkumu dojde podle Drápala v následujících měsících k návrhu nové podoby a struktury informací na železničních stanicích a zastávkách v rámci systému PID, které budou navazovat na nový informační a orientační systém Správy železnic a budou ho doplňovat právě pro potřeby frekventované městské a příměstské železnice, která je čím dál víc běžnou součástí i pražské MHD.

Mělo by dojít k redesignu informačních vitrín a k zavedení „teploměrů“ na páteřní linky systému S. Dojde také k instalaci navigace do okolí stanic a k rozšíření totemů pro vizuální zvýraznění nádraží z dálky. Nyní je již instalováno na Rajské zahradě, v Edenu a Dolních Počernicích.

„Zvýší se také důraz na mimořádné situace. Přehledná navigace a aktuální informace jsou při výlukách důležité i pro každodenní cestující, kteří běžné navigaci nevěnují pozornost,“ řekl Drápal.

Ropid v posledních letech pracuje na projektu Čitelná Praha, který má za cíl sjednotit a zpřehlednit navigační prvky v metropoli. Do roku 2030 chce organizace například nainstalovat na zastávkách MHD zhruba 550 informačních panelů zobrazující časy odjezdů a asi 150 takzvaných totemů, neboli navigačních prvků pro zvýraznění jednotlivých stanic metra nebo železnice.