Následky svátků: V lednu plní ordinace gastroenterologů lidé s trávicími obtížemi
10. ledna 2024 08:32
„Naši pacienti s chronickými nemocemi gastrointestinálního traktu, jako jsou například Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a celiakie, jsou i přes svátky obvykle disciplinovaní, protože už ví, co jim případné porušení režimu a životosprávy přinese. Problém je obvykle s těmi, kteří svoji diagnózu znají krátce, a neví tak ještě, co si mohou, nebo spíše nemohou dovolit. Ti pak v lednu plní naše ordinace s potížemi, které by je minuly, kdyby přes Vánoce udrželi doporučený dietní režim,“ řekl Ilja Tachecí, předseda ČGS.
Další skupinou osob, jež se na začátku roku vypraví za experty na trávicí trakt, jsou „žlučníkáři“ a ti, kteří mají vleklé potíže s játry nebo slinivkou. Podle lékařů se těmto pacientům většinou daří přes rok držet chutě na uzdě, vánoční svátky jsou však pro ně příliš velkým pokušením.
„Přestože tuší, že jim pak může být velmi špatně, dopřejí si alkohol či tučná jídla. Část z nich přijde v lednu, někteří bohužel už o svátcích volají záchranku,“ popsal Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc. Jak dále uvádí, v lednu chodí také lidé, kteří tuší, že s jejich žaludkem nebo střevy není něco v pořádku, ale návštěvu odkládají, aby si užili pěkné svátky.
„Kvůli těmto příchozím s mnohdy již pokročilými nálezy se pak hned na počátku roku nahromadí požadavky na příslušná vyšetření,“ doplnil Urban.
Kromě tučného jídla a alkoholu je dalším faktorem, který škodí trávicímu traktu, stres. A právě Vánoce a Nový rok nejsou vždy jen svátky klidu a míru, ale pro někoho naopak vysoce stresovým obdobím.„Kombinace psychického stresu a dietních excesů vede ke zhoršení také funkčních zažívacích potíží, typickým příkladem je například syndrom dráždivého tračníku projevující se zhoršením bolestí břicha a intenzivními průjmy,“ řekl Tachecí.
S nemocemi trávicího traktu se v Česku podle ČGS v současnosti léčí miliony lidí. Jen Crohnovu chorobu nebo ulcerózní kolitidu má přes 70 000 jedinců, přičemž odborníci odhadují, že do roku 2030 toto číslo vzroste až na 80 000. Se syndromem dráždivého tračníku se v tuzemsku potýká dokonce až 1,5 milionu lidí.
„Do vánočního odpočinku je dobré zakomponovat i nějaký pohyb nebo sportovní aktivitu, nejlépe na čerstvém vzduchu. Každý krok se počítá,“ sdělil Otto Herber, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. V případě přejedení doporučuje vyzkoušet zažívací čaje a pít dostatečné množství tekutin. V případě, že se stav nijak nelepší, je namístě návštěva lékaře.
Používat pivo k podpoře trávení podle Herbera vhodné není. „Pivo obsahuje alkohol a sacharidy, které představují pro organismus další energetickou zátěž. Při konzumaci přemíry jídla tedy nijak nepomůže,“ dodává.
Podle praktické lékařky Jindřišky Roškotové by se před nárazovým a zároveň přehnaným přejídáním měli mít na pozoru především pacienti s vysokým tlakem, diabetici, lidé s chronickými zažívacími potížemi, obézní jedinci a ti, kdo prodělali zánět slinivky.„Přejídat by se neměl ideálně nikdo. Kromě případných kil navíc s sebou tento zlozvyk nese řadu zdravotních rizik. Zásadní dopady může mít především na žlučník, slinivku nebo žaludek,“ uvedla Roškotová. Potíže, které přejídání může způsobit, jsou podle ní spojeny především s bolestmi břicha, častým zvracením, nadýmáním nebo průjmem.
Špatné stravovací návyky mohou podle ní také za to, že lidský organismus hůř odolává různým bacilům. Přibližně 80 procent buněk imunitního systému totiž sídlí ve střevech. Pokud je zdejší prostředí narušeno, tělo se nedokáže účinně bránit proti nákaze. Proto jsou lidé, kteří jedí nepravidelně, nezdravě nebo se přejídají, častěji nemocní.
Nevšední pohled na přejídání přinesla numeroložka a psychoterapeutka v oblasti osobního rozvoje Jana Tamchynová. „Ve svém životě hltavci přebíhají od jednoho k druhému, nedopřejí si čas vstřebat své záležitosti a vlastně nic uspokojivého ale nedosahují. V takové rychlosti ani nemohou jídlo pořádně rozkousat. Nejde jim tedy o detaily, nemají trpělivost na radosti života. Jenže bez té nedokážeme žít. Začnou ji tedy hledat v podobě většího přísunu jídla a začnou se přejídat. Jejich emocionální prázdnota ale tím nezmizí, stále hladoví po přízni, po vztahovém nasycení,“ sdělila.