Národní muzeum zve návštěvníky na Svatbu. V Národopisném muzeu otevírá novou výstavu.

Jak se nevěsta a ženich oblékali ke svatebnímu obřadu? Co bylo součástí věna, jak vypadaly svatební kytice, výzdoba a hostina, nebo jak vznikla tradice družiček a svatebního závoje? Odpovědi na tyto otázky naleznou návštěvníci Národopisného muzea na výstavě Svatba, která je zaměřena na všechny důležité momenty tradiční svatby na venkově v Čechách a na Moravě v 19. a 20. století.

Jednou ze stěžejních částí svatby je svatební obřad a jeho velkolepé přípravy, které mnohdy trvaly i několik týdnů. Návštěvníci výstavy si budou moci prohlédnout, jaké kroje si k této slavnostní události oblékali ženich a nevěsta. U svatebního oblečení se uplatňovaly tradiční starší typy oděvů a krojových prvků, které ukazovaly jejich mravopočestnost i místní kulturní identitu.

Výstava prezentuje několik svatebních krojů z různých regionů – např. kroj nevěsty s čepením z jižní Moravy (1975) či šaty družičky z Mladoboleslavska (40. léta 19. století). Vystavena bude i unikátní svatební kytice z východních Čech (Litomyšlska) nebo vysoký svatební koláč ze střední Moravy (Hané).

Podoba svatby v 19. a 20. století
Námluvy, církevní oddavky a svatba znamenaly v lidové tradici novou životní etapu mladého páru. Časté byly sňatky domluvené s rodiči, případně i sňatky nechtěné, ale respektované podle vžité úcty a odpovědnosti k rodině. Obřadní úkony spojené se svatbou směřovaly především k nevěstě a projevovaly se v jakési svatební „exhibici“, v níže podle tradice dívka předváděla i prožívala zármutek nad ztrátou dosavadního způsobu života a zosobňovala nejistotu budoucího života.

Svatební obřad po staletí vykonávali tzv. svatební obřadníci. První zmínky o nich jsou uveřejněny již v pramenech z 14. století. Na konci 18. století a v 1. polovině 19. století se objevují různí obřadníci v Čechách (tzv.„starek“), na Moravě („starosvat“ nebo „svat“) a ve Slezsku („starosta“). Vedle „svata“ se ustavuje „družba“, který přebírá v 19. století roli svatebního obřadníka. Na Moravě se však místy vyskytuje stále „první mládenec“. Aktivnější byl vždy družba ze strany ženicha, nevěstin vystupoval především v roli jejího řečníka.

Zvykem, jenž přetrval dodnes, bylo obdarování nevěsty a ženicha, které stvrzovalo vzájemné zavázání k věrnosti a lásce. Některé dary byly součástí obyčejového práva – výbava či dary poskytované nevěstě nebo formou sousedské výpomoci (přinášení potravin do svatebního domu). Jiné měly funkci odměny za práci – dary poskytované kuchařkám, muzikantům, kočímu aj.

Vstupné na akci je zdarma.

Národopisné muzeum Národního muzea je otevřeno denně: úterý – neděle 10.00–18.00 hod., v pondělí zavřeno. Vstupné na výstavu Svatba je 70 Kč/plné, 40 Kč/snížené a 110 Kč/rodinné.