Národní muzeum otevřelo výstavu Nikdy se nevzdáme!, věnuje se operaci Anthropoid

Výstavní projekt Nikdy se nevzdáme!, který připravilo Národní muzeum společně s Vojenským historickým ústavem Praha, připomíná v širších souvislostech realitu Protektorátu Čechy a Morava i události a osudy spjaté s 38 dny druhého stanného práva v období mezi 27. květnem a 3. červencem roku 1942. 

Výstava představuje souvislosti předcházející atentátu na Reinharda Heydricha, především rozbití Československa, okupaci a příjezd Heydricha do Prahy v roce 1941. Akce parašutistů z 27. května 1942 pak odstartuje prezentací reality protektorátu v oněch výše zmíněných 38 dnech výjimečného stavu. 

Návštěvník postupuje symbolicky týden po týdnu, je konfrontován s událostmi, veřejným prostorem protektorátu, propagandou i starostmi všedního dne. Postupně si projde významné události jako přípravy na atentát a následnou smrt Reinharda Heydricha, vyhlazení Lidic, boj v kostele sv. Cyrila a Metoděje, vypálení osady Ležáky a ukončení výjimečného stavu. 

V každém týdnu je pak v centru pozornosti konkrétní osud, který kombinací informace a emoce zpřítomňuje životy jednotlivců i rodin. Jde o osudy obyčejných lidí i elit. Návštěvník se tak seznámí například s osudem rodiny Stehlíkovy z Rokycan, která podporovala parašutisty a následně byla popravena včetně nezletilého člena Františka či židovské dívky Alice Feinové z Nového Města na Moravě, která byla v těhotenství popravena. 

Představen je i osud generála Eliáše, který byl zatčen po nástupu Heydricha, odsouzen k smrti a popraven za druhého stanného práva, či lidických mužů, žen a dětí. Návštěvníci tak mohou sledovat příběhy statečnosti i obrovské důvěry ve svobodu národa a státu. 

„Operace Anthropoid je jednou z nejvýznamnějších událostí našich moderních dějin. Výstava Nikdy se nevzdáme! návštěvníky seznamuje s klíčovými událostmi roku 1942, realitou tehdejší doby, a především s osudy a hrdinstvím stovek statečných lidí, kteří za svobodu své vlasti neváhali položit své životy a na které nikdy nesmíme zapomenout,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. 

K vidění je okolo stovky autentických předmětů z Národního muzea, Vojenského historického ústavu či Národního technického muzea. Návštěvníci tak na vlastní oči uvidí například části výstroje Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, včetně předmětů zabavených nacisty po boji v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje jako například aktovku, kravatu, sako či pouzdro na pistoli. Dále bude možné si prohlédnout originál vysílačky desantu Silver A Libuše, přičemž je ve výstavě zmíněn právě osud radisty Jiřího Potůčka a pardubických podporovatelů výsadku Silver A. 

Tragédii Lidic připomíná číslo popisné 10 z lidické školy a k vidění jsou například také pohlednice adresované vězni do Buchenwaldu z června 1942 či růženec vyrobený Boženou Dvorskou z chleba v pankrácké věznici před vykonáním popravy.

 Součástí výstavy je i tzv. „protektorátní kino“, kde mohou návštěvníci sledovat dobové týdeníky právě z oněch několika týdnů druhého stanného práva. Výstavu současně doplňují obrazovky s představením dalších osobností z oblasti odboje, církve či umění. Součástí je též audioprogram dobového rozhlasu. 

Celou výstavu pak uzavírá opět širší politický kontext, oduznání Mnichova a vývoj protektorátu do osvobození roku 1945, včetně vyrovnání se s důsledky druhého stanného práva v poválečných soudech. Výstava tak přirozeně přechází ke konci války spojeného s tresty vůči kolaborantům a zrádcům.

K výstavě je připraven i bohatý doprovodný vzdělávací program. Pro 2. stupeň ZŠ a střední školy jsou připraveny krátké badatelské úkoly, díky nimž žáci odhalí události spjaté s atentátem a druhým stanným právem, poznají zdánlivě obyčejné osudy lidí propojené s odbojem a nahlédnou do každodenního života obyvatel protektorátu.

Připraveny jsou i speciální půldenní lektorované programy připravené ve spolupráci s Památníkem ticha Bubny. Programy jsou založeny na práci s dobovými prameny a vychází z konceptů badatelsky orientované výuky. Žáci budou za pomoci lektora pracovat s historickými materiály a společně se pokusí pochopit ideologii nacistického plánování budoucnosti.

Aktivity uzavírá moderovaná diskuse o etických otázkách spojených se zneužitím vědy pro politické cíle. V následující části programu se žáci seznámí s událostmi týkajícími se atentátu a stanným právem a soustředí se na poznávání osudů konkrétních osobností spjatých s odbojem. Chybět nebudou ani komentované prohlídky výstavy a doprovodné materiály ke stažení pro školy i veřejnost v podobě sérií map s vyznačenými trasami po místech paměti v různých městských částech. Vzdělávací programy bude možno rezervovat na webových stránkách NM v sekci Pro školy.