Národní muzeum otevírá Okna do pravěku, další stálou expozici

V expozici Okna do pravěku můžete v čtyřech výstavních sálech obdivovat jedinečné exponáty, které představují světové milníky v poznání historie života na Zemi a to z dob od prvohor až po čtvrtohory.

První koncepty expozice vznikaly již v roce 2008, ale intenzivní práce započaly až v roce 2016, tedy před pěti lety. Seznámíte se zde s prvohorními živočichy prvně popsanými Joachimem Barrandem nebo uvidíte vzácnou nejstarší suchozemskou rostlinu světa Cooksonia barrandei, která pochází z doby před čtyřmi sty třiceti miliony let.

Poznáte i jedny z nejstarších známých plazů – třeba druhohorní mořské mosasaury a podíváte se do očí zatím našemu jedinému českému dinosaurovi Burianosaurovi augustai nebo děsivě vyhlížejícímu šavlozubému tygrovi. Zjistíte také, že naše území bylo svědky sopečné činnosti a vzniku různých jezer i močálů.

V samotném závěru expozice vás pak uvítá mamut s malým mamuťátkem v životní velikosti a prohlédnete si originální kostru srstnatého nosorožce, který, jak sami zjistíte, rozhodně nechce zůstat zavřený jen ve vitríně.

„V letošním roce Národní muzeum realizuje nejrozsáhlejší budování stálých expozic nejen ve svých dějinách, ale vůbec v dějinách naší země. Poprvé v historii otevíráme pro naše návštěvníky kompletní expozice živé a neživé přírody a expozice věnované historii od středověku po současnost. Po Dějinách 20. století, Zázracích evoluce a dnes otevřených Oknech do pravěku zpřístupníme za necelý měsíc další stálou expozici s názvem Dějiny. Za necelý půl rok, tak Národní muzeum nabízí téměř 8 000 metrů čtverečních nového návštěvnického prostoru. Též díky tomu i v této době vítá muzeum každý měsíc okolo 50 000 návštěvníků. Je to neuvěřitelný výkon pracovníků muzea a všech co se na tvorbě a realizaci expozic podílejí a patří jim za to veliké poděkování,“ říká generální ředitel NM Michal Lukeš.

Tématem prvního sálu jsou prvohorní moře a prvohorní močály. Ačkoliv to může znít neuvěřitelně, více než polovina zkamenělin tu představuje pozůstatky obyvatel jižní polokoule. Během návštěvy prvohorního sálu vlastně sledujete posouvání většiny dnešního českého území z jihu na sever.

Postupně putujete z poměrně chladných moří v době kambria a ordoviku až po tropické moře s korálovými útesy a pevninu s tropickými pralesy z dob, kdy naše území překonávalo rovník. Právě zde návštěvníci vůbec poprvé spatří na vlastní oči nejstarší suchozemskou rostlinu světa Cooksonia barrandei.

Další sál se věnuje druhohorám a provede vás subtropickou přírodou ostrova, který se tou dobou rozkládal na většině území dnešních Čech a Bavorska. Tehdejší celosvětové oteplení klimatu doprovázel vzestup hladiny světového oceánu, který proměnil území dnešní Evropy v rozsáhlou soustavu ostrovů a ostrůvků.

Zde na první pohled upoutá především model jediného českého dinosaura Burianosaura augustai, který je znázorněn realisticky v okamžiku své smrti. Jeho tělo totiž trhají žraloci na kusy. Tento světový unikát vychází z vědeckých výzkumů nalezené kosti, na kterých byly objeveny stopy po žraločích zubech. 

Následuje sál věnující se třetihorám. Za mnohé doklady o životě na našem území v třetihorách vděčíme sopkám, které výrazně určovaly ráz subtropické krajiny v severní části Čech. Zde se seznámíte nejen se sopečnou činností, ale také s živočichy, kteří zde v tomto období žili. Spatříte tak například realistický boj o život lichokopytníka rodu phyllotillon a jeho mláďat, které se zrovna chystá napadnout smečka medvědopsů.

Čtvrtohory představují závěr vyprávění o pravěké přírodě dnešní České republiky. Ukazují reakce živé přírody na opakované změny klimatu typické pro čtvrtohory: na chladná a suchá období dob ledových i na teplejší doby meziledové s mohutnými řekami a nekonečnými lesy.

Právě zde na vás čeká obří model mamuta se svým mládětem nebo unikátní kostra srstnatého nosorožce, která je jedinečná především tím, že se dochovala celá.

Součástí expozice jsou také unikátní animace, které jsou téměř v každé vitríně. Pracovala na nich několik let kontinuálně mladá a talentová animátorka Kateřina Coufalová, která vyhrála mezinárodní festival ilustrace LUSTR v roce 2020.

Jsou zaměřeny převážně na dětské publikum a velmi hravě a poučně vysvětlují složité procesy vzniku fosílií. Zároveň jsou v každé místnosti haptické exponáty (odlitky reálných fosílií) na které si budou moci návštěvníci sáhnout. V neposlední řadě pak bude expozice doplněna o interaktivní lavice, kde bude komixovou formou představena paleontologie a nejznámější exponáty.

Společně s expozicí Okna do pravěku Národní muzeum též nově otevírá sály Luminiscence, Nerostné bohatství a Meteority. Obě patra Západního křídla Historické budovy Národního muzea jsou tak nyní plná nových přírodovědeckých expozic, které na 3 000 metrech čtverečních vypráví velkolepé příběhy evoluce, pravěku, živé i neživé přírody a je v nich vystaveno celkem takřka 12 000 exponátů.