Nádor v plicích Romanovi (60) odstranili lékaři pomocí robota, už zase může běhat

Lékaři v kolínské nemocnici zjistili, že má vyhřezlé ploténky v krční páteři. Nebylo to ale podle nich tak vážné, aby musel na operaci. „Chtěl jsem mít jistotu, že opravdu žádný zákrok nepotřebuji. Známý mi poradil, abych svůj stav probral ještě s neurochirurgy z nemocnice v Hradci Králové, s nimiž měl dobrou zkušenost. Ti mi naopak operaci doporučili a hned nabídli i termín zákroku,“ vzpomíná Roman. 

Předoperační vyšetření absolvoval v Kolíně. Jeho součástí byl rentgen plic. Po něm mu praktický lékař sdělil, že má na plicích podezřelý nález, a musí proto ještě na CT vyšetření. „Podstoupil jsem ho o týden později. Vůbec jsem si nepřipouštěl, že bych nebyl v pořádku,“ popisuje Roman. 

O to větší šok zažil, když se na plicním oddělení kolínské nemocnice, kam ho praktik odeslal, dozvěděl, že má v plicích nádor. „Paní primářka mi ale řekla, že není až tak velký a měl by jít odstranit. To mě trochu uklidnilo,“ doplňuje. 

Roman poté absolvoval několik dalších vyšetření. V pražské Nemocnici Na Homolce lékaři zjišťovali, zda nemá metastázy, což testy vyloučily. „Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze jsem pak podstoupil bronchoskopii, při které mi odebrali vzorek nádoru. Výsledek jeho rozboru už tak příznivý nebyl – ukázal totiž, že je nádor zhoubný,“ vzpomíná Roman.

Se všemi výsledky se pak vrátil do kolínské nemocnice, kde je na plicním oddělení zkonzultoval s paní primářkou. „Sdělila mi, že karcinom sice není agresivní a pravděpodobně rychle neporoste, měl by se ale odoperovat co nejdřív. Okamžitě se proto spojila s III. chirurgickou klinikou 1. LF UK a FN Motol a domluvila termín zákroku,“ přibližuje Roman. 

Zpětně velmi oceňuje, že se nemusel na žádná vyšetření ani na operaci objednávat sám. „Nebylo to pro mě jednoduché období. Paní primářka mi ho svým přístupem hodně ulehčila. Jsem jí vděčný za to, jak rychle se o všechno sama postarala,“ zdůrazňuje. 

S laskavým a ochotným přístupem se setkal i ve Fakultní nemocnici v Motole. Před operací mu tam lékaři podrobně vysvětlili, jaký zákrok ho čeká. „Podstoupil jsem tzv. robotickou operaci, při které chirurgové nemusí otvírat celý hrudník. Na těle jsem tak měl jenom několik malých vpichů,“ popisuje. 

Robotickou rukou – speciálním přístrojem – Romanovi lékaři odstranili nejenom nádor, ale i celý plicní lalok. Operace se podařila a dobře dopadl také rozbor plicního laloku – v jeho uzlinách nebyla žádná další nádorová ložiska. Díky tomu, jak šetrně lékaři zákrok provedli, neměl Roman následně velké bolesti.

„Večer po operaci mi sestřička nabízela jídlo, neměl jsem ale hlad. Když jsem ji asi o hodinu později přece jen o něco malého k snědku požádal, ochotně mi donesla jogurt. Možná to zní jako banalita, taková vstřícnost a lidskost ale podle mě úplnou samozřejmostí není,“ říká Roman. 

Z nemocnice ho lékaři propustili domů po třech dnech a upozornili na to, že by se měl vyhnout větší zátěži. Rekonvalescence sice trvala několik týdnů, Roman se ale cítil lépe a brzy začal chodit na delší procházky. Netrápily ho už ani bolesti páteře, s níž měl jít původně na operaci. 

„Když jsem po měsíci přijel do Motola na kontrolu, všechna vyšetření byla v pořádku. Ptal jsem se proto, jestli můžu zase začít běhat. Lékaři nic nenamítali, a tak jsem se postupně ke svému největšímu koníčku zase vrátil,“ usmívá se Roman. Brzy poté začal znovu pracovat. „Mohl jsem se vrátit poměrně rychle, protože nedělám žádnou manuální činnost,“ popisuje Roman. 

Na pravidelné kontroly nyní dochází na plicní oddělení nemocnice v Kolíně. Jeho zdravotní stav je stabilizovaný. „Cítím se teď dobře – i po psychické stránce. Po operaci se hodně ulevilo nejenom mně, ale i celé rodině, která mi byla velkou oporou,“ říká Roman a dodává, že díky lékařům opět žije naplno. 

Pár měsíců po operaci si dokonce troufl na desetikilometrový běžecký závod Běchovice–Praha. „Neběhám sice tak rychle jako dřív, to ale není vůbec podstatné. Důležité je, že zase zvládnu doběhnout do cíle,“ uzavírá Roman.