Nadějné stepařce Tereze (23) se kvůli zánětu obrátil život naruby

Zpočátku to přitom vypadalo, že půjde pouze o jednorázovou záležitost. „Na konci roku 2018 jsem jednou našla krev ve stolici, tak jsem s tím zašla k lékaři na gastroenterologii. Tam mi po koloskopii řekli, že mám zánětem zasažený konec tlustého střeva, dostala jsem čípky na zaléčení a další tři měsíce jsem o ničem nevěděla,“ vzpomíná Tereza. 

Mezitím se dostala do finální fáze nejen příprav na maturitu, ale také na mistrovství republiky ve stepu, který byl její celoživotní vášní. „Pak jsem ale dostala hrozný průjem, zase s krví. Nespočetněkrát jsem musela běžet na záchod, i když už vlastně tělo nemělo co vydávat,“ popisuje. 

Opět skončila na gastroenterologii, tentokrát už jako hospitalizovaná pacientka. Lékaři jí nasadili léčbu na zklidnění střeva, aby alespoň nejhorší příznaky pominuly, a tehdy se také poprvé dozvěděla diagnózu ulcerózní kolitidy. Postupně dostala kortikoidy, které měly potlačit nejhorší příznaky nemoci.

„Takto nadopovaná jsem nějak zvládla maturitu i mistrovství republiky, obojí jsem měla v jednom týdnu. Pak jsem ale úplně odpadla. Zánět se bohužel příliš nelepšil a já pořád trpěla. Neustále mě bolelo břicho a neustávaly průjmy,“ říká Tereza. 

Nakonec ji lékaři poslali na kliniku ISCARE, kde dostala moderní biologickou léčbu. Vyhráno ale zdaleka neměla. „Postupně jsme vyzkoušeli asi tři preparáty, které bohužel všechny selhaly. Zároveň jsem pořád užívala vysoké dávky kortikoidů, ovšem můj stav se nelepšil. Do konce roku 2019 jsem byla v nemocnici třikrát, aby mě i pomocí antibiotik dali dohromady, ale nikdy se to nepodařilo na delší dobu,“ vykládá Tereza. 

Nakonec kvůli nemoci musela skončit se stepem a nevyšel ani její plán studovat vysokou školu – zdraví jí to jednoduše nedovolovalo. Vzhledem k tomu, že nemohla ani pracovat, ani studovat, získala invalidní důchod. 

 K ulcerózní kolitidě se navíc přidaly další potíže, kromě střevní choroby dostala i trombózu do lýtka a také prodělala akutní zánět slinivky břišní. Tím bohužel výčet potíží nekončil, protože musela do nemocnice s trombózou mozkových splavů a také si prožila epileptický záchvat, kvůli kterému musí doposud užívat léky na epilepsii. S lékaři ale nadále hledala lék, který by ulcerózní kolitidu dostal pod kontrolu. To se nedařilo až do roku 2021.

„Už jsem na tom byla opravdu špatně. Nechtěla jsem pomalu vycházet z domu, nemoc mě vyřadila z běžného života, odstřihla od kamarádů, školy, práce. Hrozila mi operace střeva a stomie, což je umělý vývod střeva. Kortikoidy nezabíraly a byla jsem z nich celá oteklá a zavodněná, navíc mi začaly řídnout kosti, popraskala mi kůže a udělaly se mi obrovské strie po celém těle. Poslední šancí bylo nasazení kombinace dvou biologických léků – a tato duální terapie konečně zabrala,“ popisuje. 

Po dvou letech tak Tereza mohla konečně vysadit kortikoidy. Zároveň si začala „rovnat“ i svůj život – začala úspěšně podnikat a zajela si i na dovolenou. Tento stav vydržel skoro dva a půl roku, bohužel letos v srpnu tato duální terapie opět selhala, Tereze začalo být zase zle a skončila hospitalizovaná v nemocnici. 

„Můj lékař Milan Lukáš mi ale nasadil novou biologickou léčbu, která naštěstí rychle zabrala a zatím to vypadá, že je to opět na dobré cestě. Tento nový lék užívám zatím jeden měsíc. Mohu teď fungovat normálně, zase rekreačně sportovat i pracovat. Jenom si trochu hlídám jídlo, abych nesnědla něco, co mi nedělá dobře. A věřím, že už to bude jenom lepší,“ uzavírá Tereza.