Dnes Pátek - obcasny-dest 6°C
Zítra Sobota - obcasny-dest 6°C
Pátek 16. 4. 2021
Svátek má Irena
Koronavirus
Aktuální informace o šíření epidemie v Praze.
Nad objevem učitele si lámou hlavu badatelé, některé teorie již vyloučili. Záhadná lokalita láká k návštěvě
Jedna z kamenných řad nedaleko Kounova. Foto(4x): Jan Puci

Nad objevem učitele si lámou hlavu badatelé, některé teorie již vyloučili. Záhadná lokalita láká k návštěvě

V přírodním parku park Džbán na pomezí Středočeského a Ústeckého kraje je řada zajímavých míst stojících za návštěvu. Největším lákadlem jsou Kounovské kamenné řady. O vysvětlení jejich původu snaží generace badatelů, záhada však nadále odolává svému rozluštění.

kounovska-kamenna-rada-clanek-1 Na náhorní plošině Rovina nad Kounovem se na katastru obce Domoušice nachází v lese 14 neúplných rovnoběžných řad, sestavených z více než dvou tisíc neopracovaných křemencových kamenů. Vedou od severu k jihu. Vzdálenost mezi nimi je od 11 do 18 metrů, délka samotných řad je od 50 do 350 metrů.

Kounovské kamenné řady objevil v roce 1934 kounovský učitel Antonín Patejdl. Upozornil na to úředníky a po vlastním zkoumání a měření publikoval odborný článek, ve kterém řady označil za „jedinečnou prehistorickou stavbu nejen u nás, nýbrž v celé střední Evropě“. Přišel s domněnkou, že původ úkazu by mohl mít souvislost s haštalským hradištěm, které se rozprostíralo nedaleko.

Svým materiálem se mu podařilo probudit zájem odborné veřejnosti. Již o dva roky později provedli na místě výzkum muzejníci ze Žatce. Při vykopávkách zjistili, že v lůžkách pod jednotlivými kameny jsou menší kusy horniny. Z toho bylo patrné, že za vznikem řad stojí lidská činnost. Kdy a proč sem byly kameny umístěny, již určit nedokázali.

Na dalších pár desítek let to bylo vše. Až v první polovině sedmdesátých let se začali o řady zajímat amatérští badatelé působící v klubu pod záštitou rokycanské hvězdárny. Během letních expedic probíhajících tři roky po sobě pojmenovali dva největší kameny, Pegase a Gibona.

V druhé polovině sedmdesátých let na práci mladých nadšenců z Kosmického klubu navázal záchranný archeologický průzkum. Byly při něm zjištěny stopy po orbě. Určit, kdy k ní mohlo docházet, se však nepodařilo. Našly se také fragmenty keramiky. I tento výzkum navíc potvrdil, že kameny na místo umístili lidi.

kounovska-kamenna-rada-gibon-clanek-2

Kámen Gibon

Bádání pokračovalo i po vzniku samostatného Česka. Před čtyřiadvaceti lety přinesla pylová analýza zjištění, že v době vzniku kamenných řad nebyla plošina porostlá lesem, jako je dnes. Sice se zjistilo, že na místě rostl jen vřes, ale období vzniku řad se znovu určit nepodařilo. Je také zřejmé, že křemencové kameny jsou starší, než kopec pod nimi. Křemenec se totiž v okolí nevyskytuje. 

Před patnácti lety se podařilo se správcem zdejších lesů dohodnout, aby byly v dvoumetrových koridorech kolem řad vykáceny stromy, čímž se přispělo k ochraně kamenů. Během těžby dřeva v minulosti totiž došlo k poškození řad.

Badatelé se kamennými řadami zabývají i v současnosti. Mohlo prý jít o pravěkou svatyni nebo astronomickou observatoř. „Opírá se o to tvrzení pamětníků, že tady zde byl kamenný kruh, který mohl mít podobu kalendáře, jako je to v Stonehenge,“ uvedl v roce 2018 v jednom z dílů pořadu TaJeMno na Televizi Seznam badatel Jan Antonín Novák.

Objevila se i domněnka, že řady mohly sloužit jako obranný val. „To však moc nesedí. Mezi jednotlivými kameny jsou velké mezery. Pro případného útočníka by vůbec nebyl problém takovou obranu překonat,“ řekl autor TaJeMna, reportér a publicista Jaroslav Mareš.

Někteří badatelé podle něj ve snaze vysvětlit smysl obrovské stavby nedaleko Kounova hledají spásu v romantické teorii v závodních drahách pro koně. „Rozhraničení závodních drah to být nemohlo, protože řady vedou na konec roviny, kde následuje prudký sráz, pro závodníky nebezpečný,“ vyvrátil tuto teorii Mareš.

Informoval také o zjištění vědců, že kameny v řadách dokázaly v minulosti vyzařovat část slunečního světla. Když prošly ve středověku požárem, tuto schopnost ztratily. Někteří lidé věří v to, že kameny mají astronomickou orientaci.

Tip na výlet

kounovska-kamenna-rada-clanek-3 I když nejste badatel s ambicí rozluštit záhadu kamenných řad, každopádně můžete návštěvu zajímavé lokality pojmout jako pěkný výlet do přírody. K řadám vede naučná stezka spojující železniční zastávku Mutějovice a obec Domoušice. Zajímavá přístupová cesta je i po žluté turistické značce z Kounova, podle kterých nesou kamenné řady název.

Varianta přístupové cesty od zastávky je nejkratší. Pokud se vydáte z Domoušice, uvidíte zříceninu hradu Pravda, a pokud zvolíte cestu z Kounova, minete kaple sv. Vojtěcha. Ta se podle pověsti nachází v místech, kde na konci 10. století biskup Vojtěch vyprosil svou modlitbou pro zdejší kraj sužovaný ničivým suchem déšť.

Ke kamenným řadám dojdete po lesní cestě, která je protíná. Značky vás pak dovedou k dvěma velkým kamenům, které nesou pojmenování Pegas a Gibon. Pegas je v jihozápadní části areálu mezi druhou a třetí řadou, Gibon na severovýchodě lokality, v prostoru za poslední řadou.


Sezonní vlaky z Prahy do středních Čech vyjedou v sobotu

Včera ve 12:07

V sobotu 17. dubna vyjedou po delší zimní přestávce opět sezonní víkendové rekreační vlaky PID dopravců České dráhy a KŽC Doprava, které spojují metropoli s turisticky atraktivními lokalitami středních Čech i sousedních krajů. 

Dubnový festival Evolution bude online

9. dubna 2021 ve 12:43

V pátek a v sobotu 9. a 10. dubna se bude konat tradiční Festival Evolution, a tentokrát naplní své heslo #prostejinak důsledně. Proběhne totiž online. Díky platformě Happenee však návštěvníci nepřijdou o nákupy u stánků svých oblíbených firem, ani o oblíbený festivalový program. Vše bude...

Sobota: Koncert pro Josefa II.

8. března 2021 ve 12:51

Při online přenose ze sálu Libeňského zámku v Praze 8 zazní dobové skladby od W. A. Mozarta a jeho současníků.

Tip na procházku: První prezident bydlel v Praze 1 na sedmi místech

6. ledna 2021 v 10:01

Rodina našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka bydlela v Praze na celkem deseti adresách. Od roku 1882, kdy Masaryk do Prahy přišel, až po nastěhování na Pražský hrad, vystřídal se svými nejbližšími deset bytů. Z toho se na území dnešní Prahy 1 nachází sedm adres.

Další články
Nahoru