Na zapomenutém hřbitově v Bubenči se nepohřbívá již 134 let, čeká ho obnova

„Úkolem správy hřbitovů bude místo citlivě upravit a hledat smysluplný koncept dalšího využití, které nenaruší genia loci a pietní charakter místa. Hřbitov je v havarijním stavu, doslova na pokraji zkázy. Revitalizací by neměl přijít o dnešní romantiku opuštěnosti, ale současně by měla být zachráněna torza náhrobků,“ řekla radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Milena Johnová (Praha Sobě), která má ve své gesci i pražské pohřebnictví.

„Kouzlo hřbitova spočívá také v tom, že o něm prakticky nic nevíme. Ve své době to byl jeden z mnoha lokálních hřbitovů. Pustíme se do hledání všech archivních záznamů, matrik pohřbených, plánujeme stavebně historický průzkum a pokusíme se rozluštit epitafy na fragmentech náhrobků,“ uvedl ředitel SPH Martin Červený.

„Jeden z mála dochovaných náhrobků označuje místo odpočinku významného pražského Němce, finančníka, obchodníka a politika Eduarda Seuter von Lötzen, který byl mimo jiné členem strany Pokroku spolu s Palackým nebo Riegrem. Věřím, že výsledky bádání přinesou překvapení,“ dodal.

Při obnově hřbitova může SPH čerpat ze zkušeností se záchranou nejstarších částí Olšanských hřbitovů, proměnou Malostranského hřbitova v pietní park, rehabilitací Evangelického hřbitova ve Strašnicích nebo s konverzí nevyužívaných kaplových hrobek na sdílená kolumbária. Aktuálně městská organizace připravuje i konverzi kaple rytířů z Albertu na Olšanských hřbitovech a hřbitovní kaple na Nuselském hřbitově. 

Po loňském představení manuálu „Pražské hřbitovy“ chystá podle Johnové a Červeného hlavní město spolu s SPH představení nového konceptu pohřebních služeb.

Již letos v září bude Pražanům sloužit v areálu Ďáblického hřbitov Louka vzpomínek – první ekologický hřbitov v Česku. Na podzim plánuje Praha rovněž zahájit projekt Pohřební ateliér. Jeho smyslem je umožnit poslední rozloučení podle individuálních představ pozůstalých, kteří nechtějí být jen diváky obřadu, ale jeho spolutvůrci.