dnes
Neděle - skorojasno
3°C
zítra
Pondělí - zatazeno
2°C
pozítří
Úterý - zatazeno
3°C
Lifestyle / Zdraví

Na tyto vážné následky není připravena téměř polovina Čechů. Unikátní průzkum ukázal, jak by se zachovali. Došlo by i na úplatky…

Téměř polovina Čechů (45 %) není připravena na situaci, že by kvůli vážnému zranění při autonehodě mohla přijít o pravidelný měsíční příjem a že by si jejich léčení a rehabilitace vyžádaly další finanční náklady. Denně nebo téměř denně přitom v České republice jezdí 63 % z celkem 6,7 milionu registrovaných držitelů řidičského oprávnění. Vyplynulo to z průzkumu projektu Poúrazová péče. 

Pojištění pro případ vážného zranění při autohavárii má podle průzkumu 39 procent lidí. Dalších 15 % ví, že se o ně postará rodina a jejich blízcí a 11 procent se domnívá, že mají takovou finanční rezervu nebo majetek, které jsou dostatečné i pro takový případ.

Pokud by došlo k nehodě s vážnými zdravotními následky, třetina lidí by pro své blízké využila všechny úspory, i takové, které jsou určeny na něco jiného, aby jim zajistila tu nejlepší poúrazovou péči. Sedmadvacet procent dotázaných by prodalo vlastní majetek, pokud by to nešlo řešit jinak.

Možnost využití úspor, které má pro takové případy, uvedlo 22 % dotázaných, o procento méně vyjádřilo ochotu vzít si půjčku a zadlužit se. Téměř pětina respondentů (18 %) konstatovala, že nic moc by udělat nemohla, protože na to nemá.

Celá čtvrtina lidí uvedla, že v takovém případě by využila konexe, známé a známé známých a šest procent dotázaných odpovědělo, že by dali úplatek, pokud by nebyla jiná možnost, jak zajistit péči jejich blízkým.

Třetina lidí nemá žádnou rezervu

Pokud by rekonvalescence a rehabilitace blízkých po autohavárii vyžadovaly další finanční náklady, pro 42 % lidí by byla jejich uvažovaným limitem částka čtvrt milionu. Půl milionu je limit pro 15 % dotázaných a milion pro osm procent. Pětatřicet procent lidí uvedlo, že by vynaložilo v podstatě jakoukoliv částku.

Současně ale 34 procenta lidí přiznala, že pro případ, pokud by se stalo něco jim nebo jejich blízkým, ve skutečnosti nemají žádnou rezervu a dalších 29 % uvedlo, že mají rezervu menší než 250 tisíc korun. Pro dvě třetiny Čechů by pojišťovna v řešení situace po vážném úrazu při autonehodě hrála zásadní nebo důležitou roli. Vyplacení finančních prostředků by v takovém případě preferovala 64 % dotázaných, naturální plnění (nadstandardní péči, rehabilitaci, lázně apod.) by zvolilo 36 procent.

V čem se úvahy žen liší od mužských?

Že by mohly mít autonehodu, napadá podle průzkumu po usednutí za volant „poměrně často“ více ženy (47 %), muže jen v 41 %. Denně přitom řídí auto 70 % mužů, ale jen 55 procent žen. Alespoň jednou týdně řídí shodně 19 procent. Jen jednou ročně nebo ještě méně často řídí 18 % žen, u mužů je to sedm procent.

Obavy z jiných řidičů mají více ženy (82 %) než muži (78 %). Příslušnice něžného pohlaví myšlenky na nehodu napadají častěji kvůli nepřízni počasí (61 %), muže jen v 56 procentech odpovědí. Nedostatek řidičských schopností přiznala v průzkumu 22 procent žen. To muži jsou výrazně sebevědomější a své vlastní nedostatky při řízení přiznává jen šest procent z nich.

Mezi pohlavími nepanují výraznější rozdíly v tom, co si představí pod pojmem vážná zranění po dopravní nehodě. Ženy však více vnímají možnost, že zranění si vyžádá doživotní rehabilitaci (63 % ženy, 56 % mužů). Detailně se tím, zda a jak by jim vážná autonehoda mohla změnit život, zabývalo jen devět procent žen oproti 15 % mužů. Ženy o tom ale přemýšlely více (38 %), než muži (34 %).

Že by při vážné havárii mohli přijít o ruku nebo obě, napadlo 64 procent mužů, u žen je to výrazně méně – 48 %. O deset procent převyšují muži (70 %) nad ženami (60 %) v myšlenkách, že by mohli přijít o dolní končetinu nebo obě. Ženy (82 %) si naopak více než muži (77 %) uvědomují možnost poškozené páteře či přerušené míchy. Muži častěji uvažují o poškození důležitého orgánu (77 % vs. 72 % žen) i v tom, že by byli doživotně odkázáni na pomoc někoho jiného (87 % vs. 82 % žen).

Pro dvě pětiny žen je největším strašákem po autonehodě možnost, že by byly odkázány na pomoc někoho jiného, pro muže je to také největší strašák, ale je menší (36 %). Trvalé poškození páteře a přerušení míchy spojené s ochrnutím je strašákem pro 28 % mužů a 25 % žen. Překvapivě se mezi ženami nenašla ani jedna, pro niž by strašákem bylo znetvoření, např. obličeje či kůže, jizvy, popáleniny, apod., zatímco u mužů je to největším strašákem pro jedno procento dotázaných.

Muži jsou připraveni lépe

Na život po autonehodě s vážnými následky není připraveno více žen (47 %) než mužů (43 %). Více mužů (13 %) než žen (9 %) tvrdí, že pro takovou situaci má dostatečné finanční rezervu nebo majetek.

Na otázku, co by lidé udělali pro své blízké po vážné autonehodě, aby jim zajistili tu nejlepší péči, přiznává více mužů (22 %), že na to nemá, než žen (15 %). Čtvrtina mužů by využila úspory, které má pro takové případy. U žen by to byla jen pětina. Ženy (23 %) by ale více než muži (19 %) byly ochotny se zadlužit a vzít si půjčku, a také by se více než muži spoléhaly na konexe (27 % vs. 23 %). Ženy (37 %) jsou více než muži (32 %) přesvědčeny o tom, že totéž anebo víc by pro ně udělali i jejich blízcí. U mužů naopak převažuje méně jistá odpověď „asi ano“ (44 % vs. 39 %).

V deklarované ochotě investovat do rekonvalescence někoho ze svých blízkých (partnerů, dětí, rodičů) po autohavárii s vážnými následky „vše, co by bylo k dispozici“ převažují jednoznačně ženy. Tuto možnost zvolila téměř polovina z nich (48 %), zatímco u mužů to byla jen třetina (35 %). V tom, co bych si mohl/a dovolit z úspor bez zadlužení a prodeje majetku, obětování investic a spoření, apod., převažují mírně muži nad ženami (42 % vs. 37 %). V podstatě jakoukoliv částku by dalo k dispozici 39 % žen, ale jen 31 % mužů.

V řešení situace po vážné autonehodě by pojišťovna sehrála zcela zásadní roli pro 38 % žen, u mužů je to o 7 procent méně. Muži (36 %) naopak převažují nad ženami (30 %) v možnosti, že pomoc pojišťovny by byla důležitá, ale nikoliv jediná.

Průzkum pro projekt Poúrazová péče v září 2017 uskutečnila výzkumná agentura Click4Survey na vzorku více než 500 respondentů.


Toto degenerativní a neléčitelném onemocnění je podle primářky Tomanové potřeba podchytit v jeho počáteční fázi, zmírní se bolesti a jeho samotný nástup. Jak na to?

11. prosince 2017 ve 13:54

Toto degenerativní a neléčitelném onemocnění je podle primářky Tomanové potřeba podchytit v jeho počáteční fázi, zmírní se bolesti a jeho samotný nástup 

Onemocnění může propuknout v jakémkoliv věku, bez ohledu na pohlaví. Může vyvolat několik různých komplikací, postihuje oči, končetiny i srdce. Výskyt neustále stoupá, ročně je u nás 10 000 nových případů

9. prosince 2017 v 16:29

Výskyt chronických civilizačních nemocí, včetně zákeřné cukrovky, neustále stoupá. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vzrostl celkový počet diabetiků od roku 2010 za pět let o téměř 52 tisíc, tedy zhruba 10 tisíc ročně. V roce 2015 byla cukrovka diagnostikována 858 tisícům...

Alarmující zjištění: Většina lidí je při měření nemělo v pořádku, jen čtvrtina Čechů je má zdravé. Tušíte, jestli se tento zdravotní problém týká i vás?

4. prosince 2017 v 10:05

Pouze čtvrtina Čechů má zdravé cévy, zbývajícím 75 % stárnou cévy rychleji než oni sami. Lékárníci ve vybraných lékárnách po celém Česku již rok měří lidem takzvaný cévní věk – parametr, který dokáže odhalit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Speciálním přístrojem prověřili cévy už 17,5 tisícům...

Laureátka Ceny Milady Paulové 2017, prof. Jiřina Bartůňková: Je to ocenění všech mých kolegů a kolegyň

30. listopadu 2017 ve 12:06

Ve středu 29. listopadu se v prostorách Senátu Parlamentu ČR uskutečnilo slavnostní předávání cen MŠMT, udělovaných v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2017. Jednou z cen je Cena Milady Paulové, kterou MŠMT spolupráci s NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR letos udělilo...

Všichni o téhle „lejdy"slyšeli, ale jen málokdo ví, co s ní dělat. Může přijít kdykoli během života, pojí se s ní řada mýtů. Hlavně nic do pusy!

26. listopadu 2017 v 15:48

Věděli jste, že epilepsií trpí zhruba jeden ze sta lidí? Všichni o téhle „lejdy" slyšeli, ale jen málokdo ví, co je potřeba udělat, když někdo epileptický záchvat dostane.   

Jak správně pečovat o svůj mozek, jak ho nakopnout a jakým chybám se vyvarovat, radí primářka rehabilitačního ústavu

19. listopadu 2017 ve 12:02

Poznáte, kdy je váš mozek „unavený“? A jak ho nejlépe stimulovat? Či jaké vitamíny jsou nejlepší pro funkci vašich nervů? Na tyto a další otázky odpovídá primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí – MUDr. Michaela Tomanová.

Další články
Nahoru