Na tramvajové zastávce byl umístěn první přístřešek MHD z 3D tiskárny

V zastávce ve spolupráci magistrátem a společností So Concrete zprovoznil DPP první přístřešek v České republice vyrobený technologií robotického 3D tisku ultra-vysokopevnostního betonu (UHPC). Výroba jednotlivých dílů přístřešku trvala jen 36 hodin. Unikátní přístřešek má hmotnost dvě tuny. 

Přístřešek je složen z několika konstrukčních segmentů, na jejichž výrobu byly použity různé druhy betonu a různé přístupy 3D tisku. Střecha a lavička pro cestující jsou vyrobeny pomocí robotického 3D tisku. Typ betonu výrobce zvolil podle funkce a zatížení daného segmentu.

Například pro sedací plochu lavičky nebyla použita rozptýlená výztuž z ocelových drátků, oproti střeše, která tuto výztuž obsahuje. Při výrobě hlavic sloupů robot vyfrézoval a vytiskl formy, do kterých byly následně z betonu odlity finální hlavice.

„Konstrukce přístřešku využívá přírodní principy rozkládání vnitřních sil, to je tlaků a tahů, díky čemuž je výsledný design nejen jedinečný, ale především maximálně efektivní. Oproti běžným technologiím tento přístup s minimálním podílem lidské práce ušetří až 60 procent materiálu,“ popsala Řehková.

Fyzikální a technické vlastnosti ultra-vysokopevnostního betonu umožňují vyrábět takto subtilní samonosné konstrukce za použití minimálního množství ocele. Robotický 3D tisk přináší nejen výhodu úspory lidské práce, ale také možnost vyrábět na klíč takto komplexní tvary v extrémně krátkém čase bez nutnosti používat formy či bednění. 

„V rámci hlavního města rádi zkoušíme nové materiály a moderní technologie. Jednou z nich je i vysokopevnostní beton, který využíváme při stavbě Štvanické lávky, rekonstrukci Barrandovského mostu a chystáme se jej využít i při rekonstrukci Libeňského mostu,“ řekl náměstek pražského primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr (Praha Sobě). 

„Bude zajímavé sledovat vliv vnějších a klimatických faktorů na přístřešek. Zastávku Výstaviště ve smyčce jsme pro instalaci nevybrali náhodou. Jde o dlouhodobě zanedbané místo, kde připravujeme komplexní rekonstrukci tramvajové tratě, a to návazně na přestavbu mostu Správy železnic, státní organizace. Nyní se náš záměr projednává s orgány státní správy a samosprávy, výsledkem bude i doplnění bezbariérových úprav zastávek,“ uvedl technický ředitel DPP Jan Šurovský.

Design přístřešku vychází z přírodních principů

Parametrický design tramvajové zastávky vychází z přírodních principů především v oblasti rozkládání sil a tahů. Podoba zastávky, umístění a tvary žeber, sloupy, to vše maximálně využívá efektivitu přírodou ověřených řešení.

„Výsledné tvarosloví žeber odráží skutečné chování konstrukce při zatížení a přímo tak ukazuje síly, které v ní probíhají. Díky optimalizaci jsme pak místa s menší využitelností mohli z konstrukce odstranit a ušetřit až 60 procent materiálu. Výsledkem je perforovaná jemná struktura, která odolá stejnému zatížení jako plná betonová deska,“ uvedl designér společnosti So Concrete Záviš Unzeitig.

Nejmodernější digitální techniky a procesy umožňují beton využívat novými způsoby, které pomáhají stavět konstrukce a infrastrukturu efektivněji a hospodárněji. Nedávný vývoj ukazuje, že nové vynálezy, jako je 3D tisk betonových konstrukcí a forem, jsou nejen možné, ale v příštích letech pravděpodobně ovládnou stavební technologie, sdělil Unzeitig.

3D tisk podle něj má potenciál vyrábět zejména stavební prvky se složitými tvary. Toho lze dosáhnout buď tiskem jednotlivých komponent, nebo vytvořením forem, jež umožní požadované konstrukce více vytvarovat a zdokonalit. 

Betonové prvky, například podlahy a stěny, se vyrábějí v kontrolovaných podmínkách v továrnách s využitím digitálních technologií, poté se převážejí a rychle montují na staveništi.