Na střeše vinohradského vodojemu sčítají hmyz pomocí fotokamer

Česká zemědělská univerzita v Praze nedávno nainstalovala na střechu vodojemu Flora dva prototypy automatických sčítačů hmyzu. Tyto autonomní fotokamery se záznamem a solárním panelem využívají moderní technologie – včetně umělé inteligence – k monitorování výskytu a aktivity hmyzu z řádu blanokřídlí a dvoukřídlí, tedy skupin, ze kterých pocházejí nejběžnější opylovači.  

„Nový systém představuje neinvazivní metodu sledování hmyzu, která na rozdíl od tradičních pastí nevyžaduje usmrcování živočichů, jak tomu je v běžně užívaných lapačích,“ zdůraznil Mrázek. Testované zařízení tak poskytne důležité údaje o tom, jaké druhy opylovačů se zde vyskytují. 

Cílem tohoto pilotního programu je podle mluvčího otestovat zařízení v reálných venkovních podmínkách a ověřit přesnost automatického určování jednotlivých druhů.

„Přístroj by pak mohl sledovat biodiverzitu hmyzu i v odlehlých nebo hůře přístupných lokalitách, kde je ruční monitoring náročný nebo časově velmi nákladný,“ dodal.  

PVK jsou součástí skupiny Veolia. Doposud se do podpory biodiverzity v Česku zapojilo přes 50 vodohospodářských a energetických areálů skupiny Veolia. Zelené střechy jsou v Praze na řadě vodárenských areálů.  

„V areálech v Praze a Káraném najdeme téměř jeden milion čtverečních metrů zelených ploch. Jde převážně o vodojemy, které vyžadují zvláštní stupeň zabezpečení. Na rozdíl od městských parků tak může být senoseč přizpůsobena líhnutí motýlů či odložena z důvodu sucha,“ sdělila PVK již dříve v tiskové zprávě.

Vodojem Flora

Vodojem Flora prošel před pár lety z velké části rozsáhlou rekonstrukcí. Pražská vodohospodářská společnost (PVS) provedla stavební práce na vodojemu a souvisejících rozvodných řadech v letech 2019 až 2022 za téměř 435 milionů korun.

Kromě sanace akumulačních komor byla kompletně obnovena armaturní komora vodojemu včetně výměny všech potrubí do nerezového standardu a propojení čerpací stanice Flora s armaturní komorou. Součástí prací byly i dvě etapy komplexní obnovy káranských přivaděčů v DN 1100 a souvisejících propojů s jinými páteřními rozvody vody.

„Uvedené investiční akce byly nezbytné pro zajištění bezpečného a plynulého zásobování pitnou vodou v dané oblasti. Těmito rozsáhlými investicemi doháníme zanedbanou obnovu posledních desítek let. V tomto případě nebyly stěny akumulačních komor obnovovány od zahájení provozu v roce 1914. Stejně tak u investičních akcí souvisejících s obnovou 22 kilometrů dlouhých Káranských řadů, které jsou v provozu již od roku 1914, respektive 1934,“ uvedl již dříve předseda představenstva PVS Pavel Válek.

„Vodojem na Floře nebyl v dobré kondici a jeho provoz byl z technologického hlediska velmi náročný. Rozsáhlou rekonstrukci si opravdu zasloužil,“ dodal po skončení prací generální ředitel PVK Petr Mrkos.