dnes
Pátek - oblacno
13°C
zítra
Sobota - obcasny-dest
9°C
pozítří
Neděle - skorojasno
5°C
Na severu Prahy teče z kohoutků voda z artéských studní namíchaná s Jizerou
Historická vodárna Káraný. Foto: archiv

Na severu Prahy teče z kohoutků voda z artéských studní namíchaná s Jizerou

Zhruba čtvrtinu domácností Prahy zásobuje Káranská vodárna. Tento druhý nejvýznamnější zdroj pro metropoli se odlišuje tím, že čerpá podzemní vodu. Odhaduje se, že voda z artéských studní má stáří přes 15 tisíc let. V káranské vodárně, která funguje už sto let, sto let se smíchává s vodou z Jizery a po důkladné úpravě se distribuuje do Prahy, především do jejích severních částí.

Komplex káranské vodárny, který se stal architektonickou a historicky cennou dominantou na břehu Labe, se podařilo dodnes skvěle zachovat. Přitom první hektolitry vody doputovaly do Prahy již v roce 1914.

Město tak nemuselo oproti některým jiným evropským velkoměstům trpět během války na nedostatek cenné tekutiny. Možná právě dostatek čisté a pitné vody způsobil, že Prahu nedecimovaly tyfové epidemie.

Pro dobrou představu o výkonnosti vodárny v Káraném slouží fakt, že už před zhruba sto lety se čerpalo 880 litrů za sekundu z 567 studní. Dnes se čerpá ze soustavy 680 vrtaných studní podél řeky Jizery a kapacita celého systému se během století moc nezměnila. Je zhruba 900 litrů za sekundu, i když kapacita všech káranských zdrojů je zhruba dvojnásobná.

Za sto let své existence Káranská vodárna vyrobila 3 803 475 698 m3 pitné vody. Vodárna byla postavena v letech 1906 až 1912. Od roku 1912 postupně probíhaly kolaudace jednotlivých staveb a dodávek, které vyvrcholily oficiálním puštěním pitné vody do pražské vodovodní sítě dne 1. ledna 1914.

Vlastníci vodárny jsou dva: historické vodárenské zařízení vybudované do roku 1948 je majetkem Hlavního města Prahy, majetek pořízený po tomto datu vlastní akciová společnost Zdroj pitné vody Káraný, sdružující obce Hlavní město Praha, Čelákovice, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Lázně Toušeň, Nehvizdy, Zeleneč, Zápy, Káraný, Bořanovice a Dřevčice.


Autor: Renata Rákosová
Další články
Nahoru