dnes
Úterý - zatazeno
17°C
zítra
Středa - polojasno
15°C
pozítří
Čtvrtek - polojasno
13°C
Na pražských pastvinách jsou opět k vidění stáda ovcí, koz i jalovic
Ilustrační foto: Praha 12

Na pražských pastvinách jsou opět k vidění stáda ovcí, koz i jalovic

Po pražských stepích se pohybují od tohoto týdne dvě stáda ovcí a koz. Třetí stádo přibude příští týden a všechna tři budou vypásat předem vybrané lokality až do října. Každé stádo tvoří zhruba 70 zvířat, přičemž z 80 až 90 procent převažují ovce, které spásají hlavně travní porosty. Zbytek tvoří kozy, které okusují především listy dřevin. 

Stáda se každoročně pohybují na desítkách lokalit, především v Prokopském a Šáreckém údolí a v Trojské kotlině. Umístěna jsou ale i na několika místech v dalších částech Prahy, jako například v oblasti Radotínského údolí, v Třešňovce v Hrdlořezech nebo na Vidouli. Množství zvířat a délka pasení se přizpůsobuje aktuálně spásané lokalitě a momentálnímu vývoji počasí. 

„Tento způsob údržby ve špatně přístupných, krajinných oblastech je samozřejmě nejekologičtější, nejlevnější, ale zároveň je nenápadným edukativním prvkem pro pražské děti, které mohou i v Praze pozorovat život hospodářských zvířat,“ uvedl náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN).  

Kromě ovcí a koz se na vybraných lokalitách pase i skot. Dvě stáda jalovic spásají zejména podmáčené a vlhké louky. Jedno stádo o zhruba patnácti kusech bude spásat suchý poldr Čihadla v době od května až do října a druhé stádo o dvanácti kusech bude putovat přes louky Čimického údolí, Šeberova a Milíčova. V letošním roce bude toto stádo začínat pražskou pastvu v údolí Šáreckého potoka. 

Pastva ovcí a koz se uskutečňuje především ve zvláště chráněných územích v Praze kontinuálně již od roku 2000, pastva skotu od roku 2012. Zajišťuje ji a financuje odbor ochrany prostředí pražského magistrátu. Vzhledem k tomu, že zvířata umístěná ve stádech nejsou majetkem hlavního města, vrací se po skončení pražské sezóny zpět do svých domovů.  

„Pastvu pro hlavní město realizují soukromí zemědělci, kteří také obstarávají čtyřiadvacetihodinový dohled nad stády. Pasáčci také kontrolují, zda ovce spásají jen území, která jsou k tomu skutečně určená. Ročně vychází pastva ovcí a koz zhruba na 950 tisíc korun, v případě skotu asi na 450 tisíc korun,“ dodal náměstek Petr Hlubuček.

Pastva na území dnešní Prahy patří mezi historické způsoby obhospodařování nejen stepí, ale i vlhkých luk. Kontinuita byla naposledy na delší dobu přerušena po druhé světové válce. Poté, co se po válce přestaly dříve pasené lokality vypásat, začaly degradovat ve smyslu ztráty druhové pestrosti. Zvířata odstraňují okusem rostlin biomasu a výrazně tak pomáhají s údržbou – jsou alternativou k sečení – především hůře přístupných nebo podmáčených lokalit. Zásadním smyslem a významným přínosem pastvy v ochraně přírody je narušování travního drnu a vytváření menších či větších plošek bez vegetace, tedy vypasených či vydupaných na holou půdu.  

Rozrušený travní drn totiž umožňuje konkurenčně slabším a často vzácným druhů rostlin, aby na konkrétní lokalitě mohly růst. Podobně jako u rostlin je na spásané plochy – rozrušený travní drn či holé plošky – vázána celá řada bezobratlých živočichů. Především ve stepích se vyskytuje mnoho druhů blanokřídlého hmyzu, který hnízdí v zemi. Tento hmyz si ale nedokáže vytvořit své komůrky v půdě, pokud na ní roste travní porost. Obnažené plochy využívají také někteří brouci – predátoři – kteří zde loví svou kořist. Na trus skotu je také vázána celá řada bezobratlých, kteří jsou zase potravou pro některé ptáky.  


Další články
Nahoru