Na Pražském hradě začala rekonstrukce Belvederu, potrvá dva roky

„Oprava Královského letohrádku patří k největším stavebním akcím, které letos zahájíme. Letohrádek je považován za nejvýznamnější architektonické dílo italské renesance na sever od Alp a je jednou z nejzásadnějších staveb Pražského hradu. Zrestaurujeme kamenné, kovové, štukové a truhlářské prvky, včetně oken, dveří a okenic. Obnovíme i dřevěný kazetový strop v horním sále, kterému navrátíme původní vzhled podle návrhu Bonifáce Wolmuta," vysvětlil Vyhnánek.

Významnou součástí rekonstrukce budou interiéry a vnitřní osvětlení. „Výstavní prostory vybavíme novým, citlivým nasvícením expozic. Veřejně přístupné části doplníme nástěnnými svítidly. Historické lustry, které jsou dominantou interiéru, budeme repasovat,“ popsala Feret.

Opravy se dočká i sociální zázemí v suterénu. Součástí projektu je také výměna rozvodů vody a kanalizace nebo úprava systému vytápění.

„V exteriéru projekt řeší stabilizaci statických poruch v oblasti oken. Velkou pozornost věnujeme jižní části arkádového ochozu, který je ve špatném stavu, a cenné kamenické výzdobě, jež zdobí balustrádu, arkády i patky sloupů,“ dodala Feret.

Historie Královského letohrádku sahá do roku 1538, kdy jej nechal postavit císař Ferdinand I. Habsburský. Původní návrh italského architekta Paola della Stelly byl v 16. století doplněn Bonifácem Wolmutem o patrovou nástavbu s měděnou střechou ve tvaru lodního kýlu.

K významným stavebním úpravám došlo podle informací SPH v 18. a zejména v polovině 19. století podle návrhu Bernarda Grubera, kdy vznikla dnešní dispozice – včetně vstupní haly a reprezentativních sálů.

Ve 20. století do podoby Královského letohrádku zasáhl Jože Plečnik a Pavel Janák, jejichž úpravy významně ovlivnily interiér i technické řešení budovy. Poslední rekonstrukce byla dokončena v roce 2012, kdy se opravovala střešní krytina.