Na odškodnění dosáhnou i zaměstnanci, kteří se zranili na home office. Má to ale pár podmínek

Z celkového množství 41 358 pracovních úrazů jich 98 procent spadalo mezi případy s více než třídenní pracovní neschopností. „Odhadujeme, že nižší počet pracovních úrazů souvisí s přesunem velké části zaměstnanců na home office. Například v oblasti finančních institucí, kde bylo často možné pracovat z domácnosti, ubylo úrazů o čtvrtinu, u vládních institucí o desetinu. Jde o podobný efekt, jako u výrazného úbytku dopravních nehod na jaře 2020, kdy byla zavedena nejpřísnější opatření proti epidemii covid 19,“ myslí si Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. 

Mezi nejvíce rizikové obory patřil podle ČSÚ zpracovatelský průmysl, velký počet pracovních úrazů zaznamenaly i oblast dopravy a skladování či zdravotní a sociální péče. K šestnácti procentům všech podobných nehod došlo v Praze, pouhými dvěma procenty se na celkovém počtu podílel Karlovarský kraj. 

Home office? S odškodněním to není ztracené 

Zaměstnanci zranění při výkonu práce mají nárok na odškodnění. Kompenzace může být výrazně krácena či dokonce zcela upřena, pokud člověk utrpěl újmu například při zvlášť závažném porušení pracovní kázně.   

Beck připomíná, že nárok na odškodnění mají i zaměstnanci, kteří se zranili při výkonu práce v domácím prostředí. Podobných klientů v posledním roce výrazně přibylo.

„Řešili jsme desítky podobných situací. Vždy je důležité, aby měli poškození možnost home office uvedenou v pracovní smlouvě. Musí také prokázat, že úraz vznikl v souvislosti se zaměstnáním, což bývá zpravidla kámen úrazu. Doporučujeme, aby lidé vše řádně zdokumentovali, situaci jim pomůže doložit například obyčejný foťák mobilního telefonu,“ radí Beck. 

Řešil se třeba případ IT specialisty, který skládal počítač – při zkoušce napájení ho „kopla“ rozbitá zásuvka, o jejíž vadě nevěděl. V úleku spadl dozadu a narazil hlavou do stolu. Má silný otřes mozku, rozbitou hlavu, hematom a posunutý obratel krční páteře, takže musí nosit límec. 

Oproti roku 2019 přibylo smrtelných úrazů 

Každým rokem zemře následkem pracovního úrazu asi 110 osob. V tomto smyslu se rok 2020 vrátil k dlouhodobému průměru. V práci loni přišlo o život 108 lidí, což představuje nárůst 17 procent oproti roku 2019. Nicméně ten byl z tohoto hlediska poměrně výjimečný, vyžádal si pouze 92 obětí. 

Od ledna 2021 vychází pozůstalým vstříc novela zákoníku práce. Nejenže rozšiřuje okruh blízkých, kteří mají na odškodnění právo, ale také tuto částku zvedá.

Nově se odškodnění odvozuje od dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém pozůstalému vzniklo právo na jednorázovou náhradu. 

Statistikami může zahýbat i covid 19 

Stále větší množství zaměstnanců se hlásí o odškodnění za onemocnění covid 19 a důsledky nemoci. „Oslovily nás už desítky klientů, a to často lékaři, pečovatelé, policisté a další pracovníci, kteří se s koronavirem potýkali v první linii. Podle našeho názoru mají právo na odškodnění, a to buď za pracovní úraz, nebo nemoc z povolání. V současnosti se čeká na první výroky soudů, judikátem se pak budeme řídit při dalším postupu,“ vysvětluje Beck, který se kloní spíše k nemoci z povolání. 

Zásadní podle něj bude, aby lidé prokázali, že se nakazili v práci a případné dlouhodobé zdravotní následky souvisí právě s infekcí covid 19.