Na Malé Straně se bude zvonit za generála Karla Palečka
Přidejte si nás na domovskou * 28. 1. 1896, Plzeň
† 12. 3. 1962, Praha
Malý Karel Paleček přišel na svět 28. ledna 1896 v Plzni do rodiny tamního železničáře a truhláře Františka Palečka. Ten měl se svou ženou Dorotou (roz. Ulčovou) ještě dalších pět dcer a syna. I tak se ale Karlovi dostalo velmi slušného vzdělání — čtyři roky (uvádí se i pět) reálky a následně ještě obchodní škola. Živil se jako soukromý úředník a ve volném čase cvičil v Sokolu.
Stejně jako Karlovým vrstevníkům, i jemu zcela převrátila život Velká válka. Už na jejím počátku narukoval s plzeňskými pětatřicátníky na východní frontu a bojoval v Haliči a Rusku. Zásadním zlomem byl rok 1916 — v září přeběhl k Rusům a 1. prosince se přihlásil do čs. legií, kam byl záhy přijat. Jako legionář prodělal slavné boje u Zborova a celou Sibiřskou anabázi. Po návratu do vlasti zůstal v armádě — v nové republice absolvoval důstojnický kurs (do vlasti se vrátil jako četař) a sloužil v chomutovské posádce u pěšího pluku 46.
Od roku 1931 sloužil u zpravodajského oddělení Hlavního štábu — v rozvědné části zaměřené na Německo. 14. března 1939, v předvečer německé okupace zbytků republiky, využil Karel Paleček nabídku Františka Moravce a spolu s dalšími zpravodajci odletěl do Velké Británie.
Během druhé světové války byl jeho hlavním úkolem výběr a výcvik parašutistů. Mezi nimi byl známý jako náročný velitel, který má však pro jejich složité úkoly pochopení. Získal si tak přezdívku „táta Palec“. Po konci války využil plk. Paleček všechny své dosavadní zkušenosti k založení a budování moderního výsadkového vojska naší armády — roku 1948 je už jako brigádní generál jmenován velitelem našeho výsadkového vojska. Tou dobou byl nositelem mnoha československých i zahraničních vyznamenání (mj. britských, sovětských a jugoslávských).
Na podzim 1949 byl — obdobně jako většina nepohodlných důstojníků — z armády „odstraněn“. Po zatčení byl vězněn v nechvalně proslulém hradčanském Domečku a ve vykonstruovaném soudním procesu přišel prakticky o vše — vojenskou hodnost, občanská práva, majetek a devět let svobody. Trest si odpykával na Borech a v Leopoldově. V roce 1952 byl však jeho případ revidován a Karel Paleček byl — ve vší tichosti — zbaven viny a ve zbídačeném stavu propuštěn na svobodu.
Domů se vrátil s trvale podlomeným zdravím. V penzi byl hojně navštěvován bývalými parašutisty, důstojníky i vojáky.
Generál Karel Paleček zemřel po několika těžkých operacích 12. března 1962 v Praze.
Autor textu: Mgr. Miloš Bernart
