
Na kompenzaci duševních potíží mají lidé nárok, ostatně to uznal i Ústavní soud
25. září 2021 07:10
Psychické potíže nejsou na rozdíl od fyzických zranění vidět, život obětím dopravních nehod či pracovních úrazů však mohou ztěžovat dlouhá léta.
„Odškodnění je zcela určitě na místě už z toho důvodu, že pokud chtějí lidé své psychické problémy řešit, často musí sáhnout hlouběji do kapsy. Psychoterapie bývají zpravidla nákladné a dlouhodobé. Aby dávaly smysl, musí být navíc většinou pravidelné,“ říká Tomáš Beck, expert na odškodnění Vindicia. Dopadům na psychiku čelí podle jeho odhadu asi 60 procent klientů společnosti. Podle něj navíc mnoho lidí vnímá psychické problémy jako stigma a na začátku je popírá. S následky začnou bojovat, až když jsou potíže značné.
Problémy bývají různé, objevují se i s odstupem času
Projevy psychického traumatu se mohou výrazně lišit – od úzkosti spojené s opětovným cestováním vlakem nebo autobusem, až po deprese či dokonce fyzické projevy, které už kvalitu života postiženého výrazně ovlivňují.
„Někteří lidé mají po pracovních úrazech tak vážná, někdy devastující zranění, že s nimi automaticky přichází i hluboká traumata. Nejednou jsme je k soudu museli převážet autem, protože se odmítali objevit na veřejnosti a dopravit se třeba MHD,“ popisuje Beck, podle kterého jsou psychické problémy podceňované.
Do částky odškodnění se přitom promítají výrazně, poškození mají nárok na stovky tisíc i miliony korun. „Například klientka, která po dopravní nehodě trpěla halucinacemi a zapomínala na rodinu a svět, získala kompenzaci ve výši 2,8 milionu korun,“ přibližuje Beck.
Následky se navíc nezřídka projevují s odstupem. Teprve několik měsíců po nehodě se může objevit strach využívat tramvaj či noční můry. Pro poškozené je důležité problém přiznat, což v době, kdy jsou psychické potíže stále stigmatizovány, není snadné. Na řadu pak přichází specialisté, kteří prokážou souvislost duševních potíží s původní událostí.
Ústavní soud nárok obětí potvrdil
Obětí se zastal i Ústavní soud, který jasně deklaroval, že mají oběti nárok nejen na kompenzaci fyzických útrap, kdy se odškodnění skládá například z bolestného a peníze za ztížení společenského uplatnění.
Rozhodl, že právo poškozeného na náhradu psychického strádání se za stávající interpretace ocitlo v podobě „další nemajetkové újmy“ právě mezi jednorázovou náhradou bolesti a částkou, která kompenzuje trvalý stav.
U psychických problémů je postup následující: v rámci bolestného je duševní trauma odškodněno jednorázovou částkou ve výši několika desítek tisíc, která se vztahuje například k šoku po nehodě.
Vyšší částkou je kompenzována déletrvající psychická újma, tedy právě deprese, noční můry, trauma a jeho projevy. Ta je zahrnuta do odškodnění ztížení společenského uplatnění.