Na Kampě začne venkovní výstava o historii majálesů
Přidejte si nás na domovskou Výstava bude zahájena v pátek 29. dubna v 19 hodin v parku Kampa mezi budovou Musea Kampa a Werichovou vilou a potrvá až do 27. července. Jejím hlavním tématem je majálesová tradice a její proměny se zaměřením na období po druhé světové válce.
Výstava Králové majálesů prostřednictvím řady dosud nepublikovaných fotografií a dokumentů mapuje mimo jiné, jak studentské slavnosti odrážely povahu a proměny politických poměrů, nálady ve společnosti a také míru sebevědomí studentského hnutí, které sehrálo důležitou roli v mnoha přelomových okamžicích naší země.
Výstava podrobně připomíná i nejznámější majálesovou slavnost v Praze. Uskutečnila se v roce 1965, kdy byl králem zvolen americký básník a představitel beatnického hnutí Allen Ginsberg. Slavnost byla tehdy povolena ve snaze dostat pod kontrolu opakované výtržnosti a protirežimní vystoupení, které se konaly od počátku 60. let u pomníku Karla Hynka Máchy na Petříně. Ačkoliv na přípravu majálesové slavnosti 1. května 1965 dohlížely stranické orgány, měla velmi svobodomyslnou atmosféru. Poslední majálesový průvod se v hlavním městě odehrál v euforii Pražského jara v roce 1968. Po srpnové okupaci a obnovení autoritativní formy vlády byly studentské slavnosti v Praze zakázány a tradice byla obnovena až po roce 1990.
Výstavu doprovodí tři akce pro veřejnost. 1. května se uskuteční historická procházka z parku Kampa k soše Karla Hynka Máchy na Petřín. Účastníci si budou moci poslechnout ukázky z dobových textů vztahujících se k petřínským srazům mládeže v 60. letech a zazpívat písně Karla Kryla.
9. května od 18 hodin se ve Werichově vile bude konat debata věnovaná básníku Allenu Ginsbergovi a 13. června 2022 tamtéž diskuse o fenoménu prvních „mániček“ v komunistickém Československu.
Pro střední i základní školy organizátoři připravili jednak komentované prohlídky a dále pracovní listy na projektové hodiny českého jazyka a dějepisu.
Tradice studentských majálesů je stará několik století. Původně se jednalo o výlety studentů s učiteli do přírody, kde se zpívalo, recitovalo či hrálo divadlo. Konaly se před filipojakubskou nocí 30. dubna. Od 19. století získal studentský majáles podobu karnevalového a recesistického studentského průvodu městem s doprovodným programem včetně volby krále. Svátek proslavil Alois Jirásek v románu Filosofská historie, který vyšel v roce 1877. V jeho podání byl majáles volnomyšlenkářským a vlasteneckým svátkem studentů filozofie. Podoba studentských majálesů se v minulém století proměňovala podle vývoje vládnoucích politických režimů a míry emancipace společnosti.
