Na hřbitově v Ďáblicích začne exhumace ostatků tří politických vězňů

Komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova vznikla v dubnu 2023 z iniciativy předsedy vlády Petra Fialy (ODS) a pod vedením Kotalíkové mapuje osudy konkrétních odpůrců a obětí obou totalitních režimů pro uchování jejich památky v historické paměti národa.

„Skutečnost, že se nám daří napravovat křivdy totalitní minulosti, je pro mě velkou satisfakcí. Ďáblický hřbitov je místem cynického uložení ostatků příslušníků protifašistického a protikomunistického odporu. Jsou to hrdinové, kteří si zaslouží naši úctu a důstojný pohřeb,“ uvedla Kotalíková.

Díky dosavadnímu archivnímu šetření Komise byla na základě dostupné dokumentace doposud určena přesná poloha umístění ostatků 23 politických vězňů z celkem 113 zjištěných politických vězňů a dalších obětí politicky motivované represe po roce 1948.

„U dalších několika desítek politických vězňů se podařilo identifikovat číslo šachtového hrobu bez určení jednoznačné polohy. Poslední nejméně početné skupiny lze číslo šachtového hrobu pouze odhadnout jako pravděpodobné," sdělila Kotalíková. 

Na základě provedeného archivního šetření a po zvážení všech okolností včetně již uskutečněných exhumací na ďáblickém pohřebišti vybrala Komise pro pilotní projekt jako nejvhodnější šachtu číslo 14.

„V říjnu proto budou na Ďáblickém hřbitově zahájeny práce k vyzdvižení ostatků tří politických vězňů a obětí komunistické represe po roce 1948, a to kapitána Karla Sabely, Miloslava Jebavého a podplukovníka Viléma Soka. Všichni patřili k účastníkům druhého a třetího odboje. Zapojili se do přípravy protikomunistického vojenského převratu, který byl infiltrován komunistickými bezpečnostními složkami. Společně s dalšími dvěma členy skupiny Praha-Žatec byli 18. července 1949 oběšeni v pankrácké věznici. Komunistický režim se takto pomstil válečným hrdinům, jejichž rodinám neumožnil ani pohřeb,“ přiblížil životní osudy osob, jejichž ostatky budou exhumovány, ředitel Muzea paměti XX: století a historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.

„Nedílnou součástí práce Komise bylo oslovení a komunikace s rodinami exhumovaných, z nichž některé se poprvé dozvěděly o místě uložení ostatků jejich příbuzného. U zmíněných popravených odbojářů máme k dispozici jejich fotografie, informace o přesné poloze tělesných pozůstatků, pitevní protokoly, a pokud to bylo možné, tak i DNA,“ dodala archivářka Národního archivu Alena Šimánková.

Práce na místě budou probíhat ve spolupráci s archeology i antropology a pod dohledem odborníků z Ústavu soudního lékařství FN Bulovka, kde bude provedena forenzní identifikace.

Kpt. Karel Sabela (1917–1949) – voják. Po maturitě studoval bohosloví, ale školu nedokončil. Stal se vojákem z povolání. Po německé okupaci v roce 1939 uprchl přes Polsko a Francii do Alžírska, kde působil v cizinecké legii. V roce 1940 bojoval ve Francii. Po evakuaci do Velké Británie působil v československé obrněné brigádě. Zúčastnil se vylodění v Normandii a bojoval u Dunkerque. Obdržel celkem devět vyznamenání. Po návratu do Československa působil v armádě. V roce 1947 byl jmenován velitelem 21. tankové brigády v Žatci. V roce 1946 sice vstoupil do KSČ, ale po únoru 1948 se zapojil do protikomunistického odboje. V souvislosti s přípravou vojenského převratu byl v březnu 1949 zatčen a poté odsouzen k trestu smrti. Popraven byl 18. července 1949 a jeho ostatky byly uloženy do šachtového hrobu v Ďáblicích. Po roce 1989 byl rehabilitován. 

Miloslav Jebavý (1911–1949) – voják. Vystudoval gymnázium. V roce 1930 odjel do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie. Sloužil v Maroku a Alžírsku v armádách Velké Británie a Svobodné Francie. V roce 1940 bojoval ve Francii. Po návratu do Afriky se rozhodl odejít do Velké Británie. Prodělal paradesantní výcvik a byl opakovaně vysazen ve Francii. Zde byl několik měsíců vězněn, ale podařilo se mu utéct zpět do Velké Británie. V létě 1944 přešel do francouzské armády a později bojoval opět ve francouzské legii. V březnu 1945 byl těžce raněn. V roce 1946 se vrátil do Československa a pracoval v obchodní firmě svého bratra. V březnu 1949 byl zatčen Státní bezpečností, obžalován z přípravy vojenského převratu, a poté odsouzen k trestu smrti. Popraven byl 18. července 1949 a jeho ostatky byly uloženy do šachtového hrobu v Ďáblicích. Po roce 1989 byl rehabilitován.

Pplk. Vilém Sok (1902–1949, do roku 1948 se jmenoval Sieger) – voják. Vystudoval vojenskou akademii. Působil u dělostřelectva. Věnoval se také letectví. Na jaře 1938 byl povýšen do hodnosti štábního kapitána. Během druhé světové války pracoval ve státní správě. Působil v protinacistickém odboji a účastnil se Pražského povstání. Po válce působil v Hlavním štábu ministerstva národní obrany. Od roku 1946 pracoval u tankových jednotek, později u automobilových jednotek. V říjnu 1947 byl povýšen na podplukovníka. V souvislosti s přípravou vojenského převratu byl v březnu 1949 zatčen, a poté odsouzen k trestu smrti. Popraven byl 18. července 1949 a jeho ostatky byly uloženy do šachtového hrobu v Ďáblicích. Po roce 1989 byl rehabilitován. V roce 2010 mu byl in memoriam udělen Kříž obrany státu.

Zdroj medailonků: Úřad vlády ČR