dnes
Neděle - skorojasno
14°C
zítra
Pondělí - obcasny-dest
15°C
pozítří
Úterý - obcasny-dest
12°C
Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy probíhá unikátní výzkum, který pomůže léčbě lymfedému
Ilustrační foto: 1. LF UK

Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy probíhá unikátní výzkum, který pomůže léčbě lymfedému

Díky unikátním přístrojům Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) probíhá nyní na 1. LF UK výzkum transplantace lymfatických uzlin. Vědci chtějí zjistit, jak lépe léčit lymfedém – masivní otok končetiny –, kterým trpí například ženy, jimž byly kvůli léčbě rakoviny prsu odstraněny mízní uzliny. 

Hlavním řešitelem výzkumu je docent Ondřej Měšťák z Kliniky plastické chirurgie 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, který se s lymfedémem setkává právě po léčbě pacientek s karcinomem prsu. Velký jednostranný otok horní končetiny, která se neodvodňuje a otéká, vzniká u těchto žen kvůli odstranění mízních uzlin z podpaždí. 

doc-mudr-ondrej-mestak-phd-zdroj-1-lf-uk

Doc. MUDr. Ondřej Měšťák, PhD.

„Lymfedém výrazně ovlivňuje kvalitu života žen s onkologickou diagnózou a možnosti léčby jsou stále omezené. Konzervativní léčba zahrnuje nošení elastické bandáže a pravidelné lymfodrenáže či užívání léků, ale ani jedna z možností nedokáže ztracenou funkci mízních uzlin zlepšit u všech pacientek. A ani chirurgická léčba, kterou podstupuje jen minimum pacientek s lymfedémem, není vždy úspěšná. Právě to bychom chtěli zlepšit,“ říká Ondřej Měšťák, kterého k myšlence výzkumu v oblasti chirurgické terapie přivedl odborný článek o přenosu mízních uzlin pacientů z třísla do podpaží, kde nově umístěná uzlina odvádí mízu z horní končetiny, přičemž tento postup nezhoršuje ani odvod tekutin z nohou. Tato operace se již ujala například v USA, zemích západní Evropy či na Taiwanu.

V českém experimentálním výzkumu nyní metodu transplantace uzliny lékaři testují na zvířecích modelech. Chirurgický přenos uzlin kombinují s použitím kmenových buněk a také s velmi nákladnou léčbou růstovým faktorem (tzv. cytokinem VEGF-C), který podporuje růst mízních cév. To všechno by ale nebylo možné bez unikátních přístrojů Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) 1. LF UK.

„Optický zobrazovač a magnetická rezonance nám umožní sledovat, jak se miniaturní mízní uzliny a ještě menší cévy potkanů po transplantaci hojí. Jednou z velmi nevšedních zobrazovacích metod, které nám usnadňují orientaci, je zviditelnění tzv. bioluminiscence.Potkanům jsou transplantovány lymfatické uzliny potkaních dárců, kteří mají v buňkách přidán gen luciferázy – enzymu, díky němuž například světlušky svítí. Funkčnost transplantovaných uzlin se prokáže tím, že po podání substrátu pro luciferázu – luciferinu se v optickém zobrazovači rozsvítí.“ popisuje přednosta CAPI Luděk Šefc přínos jedinečných přístrojů, které pomáhají lékařům zpřehlednit složitou mikrochirurgickou operativu.  

Pro samotný chirurgický přenos uzlin vznikla také nová mikrochirurgická laboratoř s operačním mikroskopem, pod kterým provádějí lékaři mikrochirurgické zákroky. Napojení cév probíhá v tak miniaturním prostředí, že jednotlivé části nelze okem téměř postřehnout. „Šití malých cév je na hranici proveditelnosti a lidských schopností i při podobné operaci u člověka, u malých savců jsou pak cévy ještě menší. Mikrochirurgie využívá principu, kdy je ruka schopna udělat jemnější pohyby, než vnímá oko. Potřebujeme proto mikroskop, abychom kolem milimetrové cévy dokázali stehy ušít. Průchodnost cév pak hodnotíme moderním ultrazvukovým přístrojem s vysokým rozlišením.“ vysvětluje mravenčí vědeckou práci v CAPI docent Měšťák.


„Pro 1. lékařskou fakultu je CAPI významným vědeckým centrem. Jeho uživatelé v tomto výzkumném projektu dokazují, že díky potenciálu CAPI sahá naše věda opět za české obzory. I díky grantovým dotacím, které slouží na vybavení centra novými přístroji a provoz centra, posouváváme poznání a přibližujeme se novým a efektivnějším způsobům léčby,“ říká k výzkumu v CAPI děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy profesor Aleksi Šedo.

Ojedinělý výzkum, který je naplánován až do roku 2020, je financován deseti miliony korun z Agentury pro zdravotnický výzkum ČR. Na jeho konci chtějí lékaři a další vědci vědět, zda se přidáním kmenových buněk a případně i cytokinů při transplantaci mízních uzlin zlepší výsledky operací, a tím i léčby lymfedémů.


Dvě třetiny Čechů se ani 3x za měsíc nepřimějí k jakékoli sportovní aktivitě

19. října 2018 v 08:21

Pravidelný pohyb je nejlepší prevence celé řady onemocnění. Logické by tedy bylo, hýbat se co nejčastěji. Jenže opak je pravdou. Jsme stále lenivější, a je jen otázkou času, která z civilizačních nemocí nás potká. Proto je i na státu, aby sportování veřejnosti podporoval – ušetří tak spoustu peněz...

Jak si stravou neublížit? Přednáší Jiří Hotzký

19. října 2018 v 07:41

Co bychom měli jíst, aby to našemu tělo co nejvíce prospělo, a čeho bychom se naopak měli vyvarovat?

Je možné mlsat zdravě a výživně?

17. října 2018 v 10:00

Sto lidí, sto chutí. Jistě toto české rčení znáte. Každý člověk může mít rád jinou chuť – někdo preferuje chuť slanou, jiný pálivou a někdo má rád chuť sladkou. Mlsat je třeba, nejen kvůli tomu, že se nám tím často podaří uklidnit své emoce a uděláme si čas sami pro sebe. Mlsat lze i zdravě a...

Touto ztrátou jsou v Česku ohroženy tisíce lidí, a to i kvůli nemocem, které přes pokroky v medicíně zatím nelze vyléčit

13. října 2018 ve 22:34

Ztrátou zraku jsou v České republice ohroženy tisíce lidí, a to kvůli nemocem, které i přes pokroky v medicíně zatím nelze vyléčit. Oproti minulosti je velkým problémem, že velká část lidí se slepotou ztrácí i přístup k počítači, na který byli celý život zvyklí. Přestože řada pacientů o tom, že...

V Česku je postiženo touto nemocí až 300 000 lidí. Řada jich trpí zbytečně v důsledku nesprávné nebo opožděné diagnózy

11. října 2018 v 18:56

Lupénka je chronické, zánětlivé onemocnění kůže, kterým je ve světě postiženo nejméně 100 milionů lidí. V České republice je to 200 až 300 tisíc osob. Není to ale jen nemoc kůže, s lupénkou souvisí i jiné závažné nemoci, k nimž patří zánětlivé onemocnění kloubů (psoriatická artritida),...

Banalita, který může ohrozit váš život. Podle chirurga Fraška mohou lidé riziko problémů sami některými kroky snížit

9. října 2018 ve 23:01

Kdo z nás nikdy nezkoumal svoje břicho, které většinou vidíme jako příliš velké? Neplatí ale, že za všechno, co v této partii přebývá, může tloušťka. Vyklenutí v oblasti břicha, pupku, ale i třísla nebo stehna bývá často příznakem kýly. A ta, když ji zanedbáme, může ohrozit i náš život. Kýla, ať...

Revmatici v pohybu. Startuje akce, jejímž cílem je rozhýbat nemocné

8. října 2018 v 10:26

Nejméně o kilometr navíc k současným třem si hodlá sedmdesátiletá Marie Stařičná navýšit svou denní dávku chůze. A to od 12. října. Důvod? Zapojila se do nové výzvy Revma v pohybu, kterou vyhlašuje pacientská organizace Revma Liga ČR ve Světový den artritidy. Revmatici si sami určí, kolik by daný...

Další články
Nahoru