Mýtus o uzrávání onemocnění bohužel může nakonec vést až ke ztrátě zraku

V jednom roce jsou děti oproti dospělým schopny zaostřit jen na 30 procent. Zrak se vyvíjí až do sedmi let. U malých dětí patří mezi nejčastější oční vady šilhání, dalekozrakost, tupozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Určitý stupeň dalekozrakosti se vyskytuje téměř u všech novorozenců, ale postupem věku většinou vymizí.

Občas se může stát, že jedno oko krátce zašilhá, ale zhruba do jednoho roku je občasné šilhání normální. Do čtyř let je dítě s oční vadou nebo dítě, které začne šilhat, nejvíce ohroženo tupozrakostí. U malých dětí se také často objevují záněty spojené s nedostatečnou průchodností slzných kanálků.

U dítěte by měl problémy se zrakem odhalit už pediatr. Pokud se ale rodičům zdá, že má jejich dítě problém například se sledováním různých předmětů, neměli by otálet, neboť je třeba vyrazit k očnímu lékaři. Příznaků, jak rozpoznat oční vadu u dítěte, je mnoho. Patří k nim například občasné šilhání, nepřirozený sklon hlavy – dítě tak může vyrovnávat určitý typ šilhání, pravidelné přivírání jednoho oka, světloplachost nebo nulová reakce na světlo.

Rozpoznat oční vadu je možné i podle odlišností přímo v oku. Varováním by měla být bělavá či žlutě zářící zornice, velká nehybná zornice při dopadu světla, zvláštní odlesky v zornici nebo viditelné kmitavé pohyby očí a bloudivé pohyby očí.

K dalším signálům patří časté mnutí očí, nezájem o drobné detaily na obrázcích, snaha sedět co nejblíže televizi, špatná lokalizace předmětů, kvůli níž dítě sahá mimo nabízené předměty, mhouření očí, častější zakopávání, pády nebo nárazy do nábytku. U větších dětí by pak mělo na případnou oční vadu rodiče upozornit psaní velmi blízko podložce nebo časté bolesti hlavy.

S přibývajícím věkem se oční vady prohlubují a objevují se nové. Oči rostou a mění se až do 18 let. V tomto věku je běžná dalekozrakost, tupozrakost čí astigmatismus. Nově se může rozvíjet krátkozrakost, běžnější jsou záněty očí a vady vzniklé následkem úrazu. Po 40. roce začíná presbyopie – zhoršené vidění při čtení a z toho plynoucí potřeba brýlí na čtení. V tomto věku by lidé měli dbát na pravidelné návštěvy očního lékaře kvůli možnému vzniku zeleného zákalu.

Po padesátce se častěji objevuje šedý zákal. Jeho operace je dnes nejčastějším zákrokem na světě. Jen v Česku je jich provedeno ročně přes sto tisíc. Pokud se onemocnění zanedbá, může vést až ke slepotě. Včasná návštěva očního lékaře je pro úspěšnou léčbu zásadní.

Šedý zákal se projevuje zhoršením vidění do dálky i blízka. Léčit se dá jen operativně, tedy vyjmutím zakalené čočky a nahrazením umělou nitrooční čočkou. Věková hranice pacientů s šedým zákalem se stále snižuje. Onemocnění může postihnout i mladé lidi, děti nebo být dokonce vrozené.

Vzniknout může i po úrazu oka nebo dlouhodobém užívání některých léků. „Mezi lidmi stále koluje mýtus, že šedý zákal potřebuje takzvaně uzrát, aby byla čočka tvrdší a lépe se s ní lékařům pracovalo. To platilo před mnoha lety, kdy se k operaci používala zcela jiná technika, při současných postupech je to nesmysl,“ uvedl Pavel Stodůlka, český lékař specializující se na oftalmologii.

Pokud je šedý zákal ponechán bez operace, může vést až ke slepotě. Ročně kvůli šedému zákalu ve světě oslepne 37 milionů lidí, většina v rozvojových zemích. V Česku se z důvodu šedého zákalu naštěstí neslepne.