Mužská věrnost se říká bylince, která právě začíná kvést. Můžete na ni vyrazit do přírody nebo si ji vypěstovat

Vytrvalá rostlina zaujme již na první pohled svou podobou. Stonky se plazí po zemi, zatímco horní část stoupá nahoru a vzpřímené hrozny jsou obsypány modrými až fialovými malými květy.

Zoubkované květy na dotek opadávají, rostlině se proto říká německy Mánnertreu, tedy mužská věrnost. Co tímto pojmenováním „chtěl básník říct“, ta ať už si každý vyloží po svém. Lidových názvů má však bylinka vícero. Říká se jí třeba úřečník, potrhlec, pršavka, bouřka nebo třeba pršidlo.

Pokud se nechcete spoléhat na kupované produkty z rozrazilu, můžete si bylinku v přírodě natrhat, není chráněná. Jako u sběru jakékoli jiné rostliny však postupujte s respektem k prostředí, které neplundrujte a neničte. Na sběr je nejlepší vyrazit s nůžkami a odřihovat květenství s listy. Když byste se je snažili uštipovat prsty, bude to pracnější a můžete křehkou poléhavou rostlinu tahat i s kořeny. Po takovém zásahu může uschnout.

Rozrazil najdete na pasekách, při plotech, v příkopech, ale i na okrajích lesů, chudých loukách či vřesovištích. Vyhovují mu spíše suché půdy. Má rád sluníčko, nejvíce však prospívá v polostínu. V Česku se vyskytuje především v nížinách.

Ze sklizené nati se můžete po usušení dělat chutné nálevy. Hrst zalejete vroucí vodou a necháte pár minut louhovat. Maximálně tři minuty, protože jelikož jsou jednou z účinných látek přítomných v rozrazilu hořčiny, nálev by byl při delším louhování trpký.

Některé zdroje uvádí, že dalšími účinnými látkami rozrazilu jsou také třísloviny, vitamin C, saponiny, silice a další.  

V minulosti se mladá nať používala při přípravě salátů nebo polévek, široké uplatnění měl v lidovém léčitelství, kde dodnes zaujímá důležité místo pro údajnou schopnost detoxikace organismu, snižování obsahu cholesterolu v krvi či snižování bolesti hlavy.

Bylinkáři uvádí pomoc rozrazilu při povzbuzení trávení a při nervozitě, především duševní přepracovanosti. V dávných dobách si rozrazilu vážili Germáni, kteří ho považovali za lék na řadu chorob. Z kvetoucího rozrazilu si můžete připravit i čerstvou šťávu, někteří lidé se připravují tinkturu.

Kdo si pěstuje bylinky na zahrádce, neměl by mu na záhoně rozrazil chybět. I kdyby nebyl pěstován pro přípravu nálevů, ale „jen" pro okrasu, záplava drobných modrých květů vypadá moc pěkně. Jen při vysazování mějte na paměti, že rozrazil se rád rozrůstá a je půdokryvný, přičemž mu nedělá problém „pohltit“ jiné rostliny, které jsou v jeho blízkosti. Žádnou speciální péči nevyžaduje, nemusíte ho ani moc zalévat.