Muži šli do války, ženy začaly pracovat v pražských tramvajích. Trvalo to pět let

Náhradu mužů odvedených na frontu nehledali po roce 1914 jen v Praze, například v hlavním městě mocnářství se první ženské průvodčí objevily v tramvajích v červnu 1915. A byly jich rovnou čtyři stovky.

Představení pražských elektrických podniků začali chystat zaměstnávání žen v říjnu téhož roku, původně jich chtěli přijmout jen asi desítku. Nakonec se ale přihlásilo 460 zájemkyň, často manželek odvedených „tramvajáků", z nichž v prosinci nastoupilo do zaměstnání prvních 40.

Ke konci roku 1918 sloužilo v pražských tramvajích žen-průvodčích téměř desetkrát více, když ale válka skončila a vojáci se vrátili domů, staly se tramvaje opět doménou mužů. Ženy se na místech průvodčích opět objevily až za druhé světové války, větší rozsah sítě znamenal více míst, na jaře 1945 pracovalo v tramvajích skoro 1400 žen.

A jejich zaměstnávání neskončilo ani s osvobozením v květnu 1945, postupně se objevily i za řídící klikou. Dnes tvoří ženy asi 15 procent zaměstnanců pražského dopravního podniku.