Musica Florea oživí odkaz barokního skladatele Georga Muffata

Georg Muffat je barokním skladatelem a velkým cestovatelem, který mj. pobýval i v Čechách. „Jeho práce se staly jedním z hlavních zdrojů zaznamenané ornamentiky a svědectví o stylech barokní hudby z různých koutů Evropy zásadně ovlivnilo spoustu pozdějších skladatelů,“ vysvětluje význam skladatelovy práce umělecký šéf orchestru Musica Florea, Marek Štryncl.

G. Muffat (1653–1704) patřil k průkopníkům techniky „concerto grosso“ v severních zemích, kterou přejímali i další skladatelé. Byl žákem dvorního skladatele Ludvíka XIV., Jeana Baptista Lullyho. Část života strávil na cestách a usadil se nakonec v německém Pasově. Velký vliv na něj měl pobyt v Itálii, on sám pak naopak silně ovlivnil skladatele v rakouských a německých zemích.

Premiérový program, který představí tohoto skladatele širšímu českému publiku, se zaměří právě na skladby s technikou concerto grosso a na ty, které měly alespoň nepřímou souvislost s českým královstvím.

Kdy a kde:

25. 1. 2016, 19:00 hodin.

Nymburk

Evangeliský kostel, Smetanova 613

26. 1. 2016, 19:30 hodin.

Zrcadlová kaple Klementina Praha

Co chystá Musica Florea v novém roce?

Repertoár orchestru Musica Florea se rozroste o sedm projektů. Z období přelomu baroka a klasicismu pochází dílo českého skladatele Jana Zacha, z něhož bylo pro rekonstrukci vybráno Requiem solemne c moll. Ke spolupráci na výzkumu pramenů byl přizván muzikolog Tomáš Slavický, vycházet budeme z nejstarších dochovaných rukopisných opisů, které pocházejí ještě z doby skladatelova života. Premiéra se uskuteční na začátku dubna.

V květnu zabrousí orchestr do období romantismu – uvede slavné Stabat Mater Antonína Dvořáka, ale tak, jak je jistě neznáte. Opět totiž půjde o nastudování na dobové nástroje a v dobové konvenci, takže poskytne co nejautentičtější zážitek. Posluchači se mohou opět přesvědčit, že jejich oblíbené skladby možná ve skutečnosti znějí jinak, než jak je znají.

O prázdninách se diváci mohou těšit na inscenace ve Florea Theatru – mobilním divadle postaveném podle principu barokní scénografie, které Musica Florea začala budovat před dvěma lety. Staronovým programem bude Operní oslava umění: obnovená premiéra opery Georga Friedricha Händela Terpsichore a Sladká slova z Parnassu na hudbu J. B. Lullyho a Andrého Campry. Barokní opera je vpravdě „multimediální“ divadlo, takže v něm nechybí četné scénografické efekty a taneční čísla.

Florea Theatrum bude hostit také novodobou premiéru jednoho baletu Ludwiga van Beethovena – Prometheova stvoření (Die Geschöpfe des Prometheus). Inscenace vznikne ve spolupráci s tanečním souborem Hartig, choreografie se ujala naše přední historička a odbornice na barokní taneční formy prof. Helena Kazárová.

V září se Musica Florea bude věnovat novému repertoáru z období raného baroka. Jde o období, které lze nazvat až hudební revolucí a Musica Florea zkoumá její hlavní aktéry. Posluchačům představí hudbu autorů možná méně proslulých, než jsou notoricky známá jména vrcholného baroka, ale kteří jako průkopníci připravili půdu novým generacím.

Poslední premiérou bude v říjnu nastudování 2. symfonie Antonína Dvořáka. Musica Florea si dala totiž za cíl nastudovat – a také nahrát – všechny Dvořákovy symfonie. Opět půjde o autentickou interpretaci vycházející ze zvyklostí vskutku romantických a nový zvuk opět mnoho posluchačů překvapí.

O souboru Musica Florea se více dozvíte na stránkách http://musicaflorea.cz/.