Mrtvici se dá předcházet několika způsoby, třeba ráno vyměnit levou ruku za pravou

Mrtvice prostě není jen pro staré. „Průměrný věk našich klientů je 45 let. Nejmladšímu klientovi bylo 19 let, ale běžně u nás rehabilitují třicátníci a čtyřicátníci“ říká vedoucí ergoterapeutka Veronika Slepičková. Mrtvici se dá do jisté míry předcházet. Dlouhodobým sledováním pacientů s mozkovou mrtvicí, posuzováním jejich zdravotního stavu a stylu života vyplynulo, že existují rizikové faktory, které na vznik mrtvice poukazují a jejichž sledováním a zlepšováním se lze mrtvici vyhnout.

Mezi velmi závažné a často podceňované preventivní opatření patří sledování zvýšeného krevního tlaku. Tento faktor je velmi významným rizikem při vzniku mozkové mrtvice. Jeho kontrola společně s hladinou cholesterolu a cukru v krvi výrazně přispívají ke snížení rizika cévní mozkové příhody.

Předzvěstí číhající mrtvice může také být srdeční arytmie. Pokud byste u sebe nepravidelný tlukot srdce zaznamenali, není potřeba se bát, ale je dobré stav konzultovat s lékařem. Ten bezpečně pozná, zda se jedná o srdeční arytmii, která by mohla s mrtvicí souviset a případně nasadí preventivní léčbu.

Světová organizace pro mrtvici uvádí, že se až devadesáti procentům případů mrtvice se dalo předcházet. Zdravý životní styl (fyzický pohyb, zdravý jídelníček, správná tělesná hmotnost a vyhýbání se tabákovým výrobkům) je jedním ze základních předpokladů dlouhověkosti v dobré kondici. A samozřejmě nesmíme zapomínat na dlouhodobý stres, který má zásadní vliv na kardiovaskulární onemocnění.

Vedle těchto preventivních opatření jsou tu samozřejmě i další možnosti, jak cévní mozkové příhodě předcházet. Jedná se o „trénink mozku“. Podle Jana Königa, ředitele centra neurorehabilitace obecně prospěšné společnosti ERGO Aktiv je pro mozek velmi dobrým tréninkem cokoliv nového.

„Dle posledních vědeckých studií bylo prokázáno, že nové neurony se v mozku vyvíjejí stále – i s přibývajícím věkem. Ptáte-li se tedy, kde je problém, je třeba jej hledat v ,použití´ těchto nových mozkových buněk. Jejich aktivní zapojení je klíčem k jejich udržení," uvedl.

Nové neurony potřebují nové podněty. Jasným důkazem, který znáte zřejmě i ze svého okolí, jsou starší občané žijící bohatým životem. Stále něco nového objevují, dělají a cestují a tím dochází v jejich mozku ke komunikaci nově vzniklých neuronů, mezi kterými se vytvářejí takzvané synapse (spojení). Naučení se něčemu novému, a následné využívání této schopnosti pak vede k lepšímu využívání mozku.

Jak již bylo výše zmíněno – mozek má prostě rád nové věci. Co to vlastně je nová věc pro mozek? Vezměte si už jen ranní rutinní činnosti. Ráno každého z nás vypadá téměř stejně. Vstanete, zajdete si na toaletu, připravíte snídani, vyčistíte si zuby, obléknete a odjedete do práce.

A co když takto po ránu mozek potrénujete tím, že alespoň půlku činnosti vykonáte levou rukou, pokud jste pravák a pravou, pokud jste levák? V okamžiku bude vaše toaleta pro mozek zcela novým zážitkem, použití toaletního papíru nečekanou výzvou a čištění zubů před zrcadlem malou deskriptivní geometrií.

Začít si oblékat kalhoty tak, že vyměníte pořadí nohavic, do které se oblékáte jako první, dámy mohou obléknout v opačném pořadí punčocháče apod. Možností se najde spousta. Samozřejmě zamykání opačnou rukou vám pomůže lépe si uvědomit, že zamykáte a cestou v tramvaji si pak nebudete muset pracně vzpomínat. A když už jsme u té cesty do práce – můžete jet jinudy, jít jinou ulicí nebo si dokonce vymyslet úplně jinou cestu?

Pokud ano, výborně, další cvičení je tady. Při návratu z práce můžete klíče v kabelce najít poslepu a poslepu si i odemknout. Kromě hmatu můžete procvičovat také chuť (dáte si večeři se zavázanýma očima), a vůni (svůj pracovní stůl ozdobíte vonnou svíčkou).