Mrázovka, pátý nejdelší silniční tunel v Česku, slaví desáté narozeniny
26. srpna 2014 17:43
Přidejte si nás na domovskou Tunel Mrázovka je důležitou součástí městského okruhu, společně s nedalekými Strahovským a Zlíchovským tunelem. Na tyto tři tunely má příští rok navázat tunelový komplex Blanka, který doplní tunelové spojení na levém břehu Vltavy západní částí městského okruhu.
Tunel, kterým řidiči projedou přibližně za minutu a čtvrt, byl tehdy třetím nejdelším silničním tunelem v ČR, nyní je na pátém místě. Německý automotoklub ADAC jej v dubnu 2007 zařadil mezi nejbezpečnější tunely v Evropě, v žebříčku 51 tunelů obsadil třetí příčku.
Tunel, který prochází pod vrchem Mrázovka a Pavím vrchem, se skládá ze dvou tubusů. Celková délka levého tubusu je 1298 metrů a pravého 1264 metrů, šířka vozovky činí 11,5 metru a volná šířka tunelu 13,48 metru.
Tunel byl plánován již od 80. let jako součást vnitřního okruhu Prahou. Jeho ražba byla za pomoci nejmodernější techniky zahájena na konci roku 1998. Nejprve byla vyražena průzkumná štola, která zmapovala mnohdy velmi proměnlivé geologické prostředí. Poté byly vyraženy tunely a ostatní podzemní objekty.
Dílo bylo raženo novou rakouskou tunelovací metodou s primárním ostěním ze stříkaného betonu. Pro zajištění bezpečnosti ražby tunelu i pro zajištění bezpečného stavu povrchové zástavby, komunikací a inženýrských sítí byl v průběhu ražby tunelů prováděn soubor geotechnických měření.
Stavba se prodražila
Původně měl být tunel hotov již v září 2001. Opakovaná odvolávání ekologických aktivistů, kteří zastávali názor, že stavba vážně poškodí prostředí v jejím okolí, ale výstavbu zkomplikovala a také prodražila.
Původně měl tunel stát 4,5 miliardy korun, nakonec se jeho cena vyšplhala až na sedm miliard. Mluvčí Metrostavu František Polák k tomu před deseti lety řekl, že se prodražil jen kvůli inflaci téměř o půl miliardy. Zdražení podle něj částečně způsobily i nové bezpečnostní prvky, které museli stavitelé do projektu doplnit po několika tragédiích v evropských dálničních tunelech.
Tunel má bezobslužný velín. Informace z tunelu, které zprostředkovávají senzory, kamery a další zařízení, vyhodnocuje počítač. Personál do velína přijde jen tehdy, je-li potřeba řídit provoz v tunelu separátně, bez návaznosti na Strahovský a Zlíchovský tunel. Pod celou Mrázovkou je zhruba šest kilometrů technických a obslužných chodeb, v nichž vedou stovky kilometrů kabelů.
Bezpečný tunel
Mrázovka patří k nejbezpečnějším evropským tunelům. Je vybaven speciálním detekčním systémem, který umí přesně lokalizovat místo požáru. V takovém případě se vypne celkové větrání tunelu a speciálními klapkami, které jsou ve stropu každých 20 metrů, bude možné odsávat kouř. Po stranách tunelu byly pro případ požáru zbudovány „SOS světničky", které mají protipožární dveře, telefon a vlastní odsávání. Emise jsou přes vzduchotechniku vyvedeny do šachty, která ústí na Pavím vrchu.
Dvě z propojek mezi tubusy jsou uzpůsobeny tak, aby jimi v případě nouze projely i hasičské vozy. Průchody mezi tubusy slouží i jako únikové východy, jsou proto větrány čerstvým vzduchem. Cedule směrující k nouzovým východům nebo telefonům jsou viditelné i při úplném výpadku osvětlení.
